Nebeské znamení

Mladý Tutanchaton se neklidně zavrtí. Venku je tak nádherně a on tady musí sedět a poslouchat toho otravu Rashida. „...a nebesa jsou bohyní Nut...pane, posloucháte ?“ Tutanchaton sebou trhne.“ Co- jo, samozřejmě. Bohyně Nut, chápu.“ Rashidi si mírně povzdychne. „Dobrá, budu tedy pokračovat. Bohyně Nut nám často posílá přes nebesa různá poselství, která...Tutanchatone?!“ Patnáctiletý faraon sebou trhne. „Ohm, jo, nebeská poselství. Ty já vidím pořád.“ Učitel si vyčerpaně povzdechne. A tenhle fracek má být náš faraon...“Dobrá můj pane, co tedy vidíte na obloze?“ Tutanchatona to už vážně začíná otravovat. „Zadnici.“ Odpoví pohrdavě. „Čí, u Isis?“ „Snad bohyně, ne?“