Bylo mu dvacet a cítil se na patnáct.
Byl mladší královský syn – lehkovážný a nezodpovědný – přesně takový, jakým ho navzdory všem výčitkám chtěli v skrytu duše mít, aby v budoucnu neohrozil svého staršího bratra a mír v království. Byl se svým bezstarostným údělem spokojen. Jenom občas ho v noční temnotě přepadla lítost, že po něm nezůstane nic kromě pár levobočků, o jejichž královské krvi se nikdo nesmí dovědět. Ale pokaždé ji okamžitě zahnal. Klidný život byl pro něj lákavější než věhlas.
Všechno změnila jedna válka a dvě rány mečem. Najednou byl král.
Bylo mu dvacet a cítil se na padesát.
Dospělost se neměří věkem, ale zodpovědností.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Dobrý příběh a poučení je
Aries
Dobrý příběh a poučení je svatá pravda
Chudák princ.
kytka
Chudák princ.
Moc dobré a moudré.
Rya
Moc dobré a moudré.
To je skvělé! Já mám pro
Tenny
To je skvělé! Já mám pro druhé syny hroznou slabost. :)
Káč.
Faob
To zobecnění není vůbec špatné. Líbí.
Jau. Vzpomněla jsem si na tu
neviathiel
Jau. Vzpomněla jsem si na tu scénu z Královy řeči...
:)
Erys
To je krásné, ač trochu trpké. A s poznámkou nejde než souhlasit (heh, v jednom svém medailonku mám napsané mimo jiné, že se snažím skloubit dospělost s dětstvím, odpovědnost s hravostí).
Nebyl první, kdo byl
Tora
Nebyl první, kdo byl najednou překvapený odpovědnosti. A neplatí to jen pro prince, že.
Mě zas napadl Přemysl II., i
ioannina
Mě zas napadl Přemysl II., i když ten do toho nesedí úplně přesně.
Drsnej je ten kousek o tom, že ho vlastně chtějí mít nedospělýho, aby neohrozil bratra. Logický. Ale tvrdý.
Děkuji všem. Nečekala jsem,
Melosira
Děkuji všem. Nečekala jsem, že to bude mít takovéhle ohlasy.
Nehledejte v tom historické osobnosti, jde o vymyšlenou postavu z mého příběhu.
Svatá pravda
Skřítě
Pěkné, líbí se mi ten kontrast začátku a konce a hrdinovi to vůbec nezávidím.