Ideální čas pro sběr žab

Narill se chystala ke spánku, když tu na dveře chaloupky někdo zaklepal. Za dveřmi bylo stvoření - napůl člověk, napůl žába. Byl to Yarin z nedaleké vesnice.
„Copak se ti stalo, chlapče?“
„Posmíval jsem se Margareth a ona mne ve vzteku proklela ...“ odvětil Yarin.
„To spravíme, ulov za novu u rybníka žábu, připravím ti odvar.“
Další nov klepe Yarin u chaloupky.
„Jen pojď dál, vše mám připraveno, jen přidáme krev žáby.“
Narill dokončila lektvar a Yarin se napil. Chaloupkou se prohnal temný mrak a před Narill seděla velká žába. „A jejej, ta moje makovice děravá, žábu jsi měl chytit za úplňku ...“