Noční stráž

Úvodní poznámka

S západem slunce jsem tam na pahorku seděl,
nade mnou kolo - kůl - kostlivec - lebka bledá;
smutným jsem okem v dál krajiny jarní hleděl,
až tam, kde po horách plynula mlha šedá.
(Máj)

Fandom

Máj

DMV - Dětinství mého věk

Drabble

Již z dálky jsem v šeřícím se večeru viděl pahorek; na něm kůl a kolo a pod ním postava. Všiml si mne brzy, věnoval mi dlouhý pohled, zkoumavý, káravý, vědoucí, vše dohromady a přitom v něm nebylo ani jedno.
Seděli jsme vedle sebe, dávní druhové, zhrzení milenci, sokové v lásce... nic z toho nezbylo. Jen dva poutníci, kteří nezamhouřili oka.
Oba jsme znali tu pověru. Poslední popravený nebude spát, dokud ho nenahradí další. Jeho poslední noc. Má první. Symbolické gesto. Alespoň jednou, než nás přemůže vyčerpání.
Ráno vstal brzy.
Zachraptěl jsem: "Valdemare."
Otočil se. "Hynku."
Jeho poslední pohled patřil lebce.

Závěrečná poznámka

Asi to není nejdokonalejší drabble z tohoto fandomu, ale na víc se dnes asi nezmůžu. :( A co živí musí a mrtví můžou (ale nemusí a tenhle konkrétní ani nesmí) je spánek, kdyby to nebylo úplně jasné. :)

Téma

DMD č. 11. pro 11. 4. 2017. Téma: Mrtví můžou živí musí