Střepy

Modravý svit pohasíná. Praskliny se prokoušou k sobě. Osm temně průhledných střepů se rozběhne do všech stran. Olena sesbírá rukama v rukavicích tři, které zůstaly na přikrývce.
Křivky na monitorech se roztřesou.
Dva u postele. Dva pod lůžkem.
Rozpípá se alarm. Zdravotní sestra ji vyvede z pokoje.
Sedí na chodbě a zírá na sedm střepů. Trvá nekonečně dlouho, než ji pustí do pokoje. Osmý střep najde v koutě.
„Prý nesmím vstávat.“
„Neudržel by ses na nohou.“
„Cítím se skvěle.“ Usměje se, mávne rukou a vyčaruje plamínek. Jeho zrcadlový odraz má havraní provazce vlasů, šedou kůží a jezera smůly místo očí.