Zamávej kachnám a vrabčákovi

Když kosmonautovi došly oblázky,
sedl si k vodě a čekal
na nic.
Pozoroval vrabčáčka,
který zobal drobečky
pirátovi z ruky.
„Ty jsi tu zůstal?” divil se.
Pirát přikývl a dál
krmil vrabčáčka.
Začalo pršet,
ale oni dál seděli u vody
bez hnutí.
„Mám rád déšť,” řekl pirát.
„Takovej je jen na Zemi.”
Kosmonaut byl překvapený.
Pirát držel dlaň nad vrabčáčkem,
aby na něj nepršelo
a ten vesele hvízdal.
....
Když spadla poslední kapka,
vrabčáček odletěl
a hvízdal.
„Všechno je pomíjivý,” ušklíbl se.
„To je dobře,” usmál se kosmonaut
a čekal na svou poslední kapku.
Mezitím se s pirátem vrátil
do nikam.