nesoutěžní identita bez nároku na bod
Si takhle du po městě, jo. Normálně se procházím, celkem hezkej park a najednou se na mě pověsí nějakej magor. Říká mi Čézare, nebo jak se menoval ten římskej potentát, a mele vo tom, jak mám jít za nějakou ženskou. Se ptám, jestli je to kočka, a von že jo.
Kočka to teda byla, kámo, ale pěkně máklá. Hadrů na sobě měla, samý černý, asi ňáká pámbíčkářka, ale jela ti po mně jak slepice po flusu. Sem ji trochu pomuchloval, že jo, když vo to tak stála, ale pak mě chtěla vodtáhnout do kostela a to jsem radši vzal roha.
Tímto se Sebastianovi omlouvám :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Bohové!
Kleio
To je skvělý.
Boha jeho!
Esclarte
Boha jeho!
Takhle pěkně nakopat kánon do
Birute
Takhle pěkně nakopat kánon do trenek! To se musí ocenit.
Zvrat i odhalení originálu mě fakt překvapilo :-)
Drabble komentář, snad neurazí - komentář sám je v přímé řeči :)
Zayl
„Jak mohl?!“ zklamaná a uražená láska hrozný protivník. Jedva ho uviděla po boku jeho pána, pospíšila na něj žalovat a hněvivě mu naplila do tváře. Zamilovaná žena snese skoro všechno, ale nařčení, že není muž, ji natolik rozpálilo, že pobouřené hraběnce nafackovala. Vévoda, jakmile se probral, žádal na svém panoši s hněvem satisfakci, které se mu dostalo, když mu na hlavě (z nepochopitelných důvodů) přistál bratr řečené provinilé. Hraběnka donucena ranami k ústupu zatím spadla do fontánky. Sourozenci si krátkým pohledem převyprávěli svou historii a moudře vzali roha. „To je, pane, teprve drama!“ zahlaholil pan Tobiáš, jehož hlava zůstala ušetřena.