Ahoj, ahoj dubne. Minulý rok jsem tě tak odhodila v půlce, třeba to bude letos lepší, ale radši nic neslibuju.
22:00
- Pirát byl opět sám.
- Sám ve svojí lodi.
- Sám ve Vesmíru.
- Sám.
Samotář.
Celičký Vesmír měl pro sebe.
Celé nekonečno
piráti přece nepotřebují nikoho.
.
.
22:00
Byla to věčnost,
kdy kosmonaut naposled navštívil Vesmír.
Chtěl zůstat nohama pevně na zemi.
Vyrůst.
Zapomenout.
Jen sen.
Bez konce, bez začátku.
Bez
budoucnosti.
Ale plný štěstí.
Usnout.
Zhasnout lampu,
co mu svítí v hlavě.
Nemyslet
.
23:00
Pirát přistál na Měsíci.
Rád se odtud koukal na Zem
v naději,
že se kouká na Měsíc.
Když vylezl z lodi,
nevěřil vlastním očím.
.
.
Kosmonaut
.
.
Než stačil něco říct,
pirát k němu přiběhl
a rychle ho
políbil.
a ty dubne slib, že bude teplo.
Kosmonauta jsem začala psát v posledním roce na gymplu, teď jsem ve třeťáku na vejšce, už měl asi tři krátký divadelní hry a k tomu ještě několiko drabblat. A já se k němu ráda vracím, ale uvidíme, jestli není čas na něco nového, protože v poslední době jsem ho trochu zanedbávala.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak to se pěkně rozvinul. Já
Rya
Tak to se pěkně rozvinul. Já mu fandila od začátku :)
Koukám že tvoje povídka již
Tenny
Koukám že tvoje povídka již teplo přináší! *ehm*
Moc krásné, hlavně ten konec. :)
Líbí se mi i grafické
Kumiko
Líbí se mi i grafické zpracování, dodává to tomu ještě něco víc...
Pěkné.
Moc se mi to líbí, ač jsem na
Esti Vera
Moc se mi to líbí, ač jsem na Tvůj příběh narazila poprvé :)
Počet slov
Nifredil
Ahoj, omlouvám se, drabble
Dia
Ahoj, omlouvám se, drabble jsem opravila, ale tedy bez nároku na bodík :)