Kotouče páry pluly místností jako služební duchové. Paravány, rozdělující prostor na soukromé pokojíčky, lámaly zvuky, takže hlasy zaznívaly zdánlivě odnikud a zvuk zurčící vody naopak zdánlivě odevšad.
"Mám pocit, že jsem ještě nikdy nebyla tak čistá," řekla Yennefer a zamířila ven.
Pomalu a důstojně. V rozevlátém rouchu se podobala dávné kněžce nebo bohyni. Vzápětí ji minuly dvě neřízené střely ve stejném oděvu. Ten však zůstal na břehu a střely se s blaženým zasténáním ponořily do horké vody.
"Jako malé. Ciri, kolikrát jsem ti říkala..."
"Yen, nemluv a pojď do vody."
Zašustila látka a Yennefer nechala důstojnou kněžku také na břehu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Líbí se mi ten kontrast ladné
Evangelista biolog
Líbí se mi ten kontrast ladné Yennefer a rozpustilé Ciri :)