Lidé a jejich hry

Mladý Jeremiah táhl koněm. Connor v duchu zaúpěl. Sledovat lidský šachový turnaj bylo pro androida přímo nesnesitelně útrpné. Profesionálně zanalyzoval doslova všechny možné scénáře vývoje této partie. Navíc znal Jeremiu. Věděl, že mladý dědic Elijova odkazu mohl svého soupeře porazit už o tři tahy zpátky. A věděl, že si je toho Jeremiah vědom, ten parchant si se svým protivníkem hrál a prodlužoval tak tohle agonické utrpení Connorovy netrpělivosti.
Protivník předvedl další stupidní tah. Tomu budižkničemovi už dávno měli zabavit všechny šachovnice.
Jeremiah se záludně usmál. Posunul pěšce. Konečně! Konečně! Závěrečný zdrcující útok konečně započal! Connor taktně zajásal jen v duchu.