Běžela jako o závod.
Jen tak lehce se dotýkala země a začínala se bát, aby vůbec pak zabrzdila - a ne o zeď. Plíce si zoufaly po vzduchu, v hlavě hučela krev, ale musela dál. Nesměla se zastavit.
Snažila se nemyslet, protože myšlení ji zpomalovalo - kdyby bývala vyrazila včas... Ale to by nebyla ona.
Zbývala minuta. Příliš krátká, když se snažíte dobíhat.
Motivovala se tím, že je to o život, vlastně skoro bylo. Ještě jí zbývala naděje, že třeba bude mít vlak zpoždění.
Pak náhle doběhla, zastavila se uprostřed liduprázdného nástupiště. Souprava nikde.
Zpozorovala už jen, jak vyjíždí - na vedlejší koleji...
Pointa byla asi odhadnutelná, téma je téma. =D
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
sakra to je teda smůla
Aries
sakra to je teda smůla