Stojí nad mrtvým tělem, ledová krása, ztělesněné zlo, na rtech jedovatý úsměv.
„Vidíte?“ zvedne hlas, všichni kolem okamžitě zmlknou. „Tohohle jste se báli!“
Na chvíli se odmlčí, rozhlédne, hltají každé její slovo.
„Jen obyčejná kočka, báchorka pro zoufalé, mrtvá. A každý, kdo se mi postaví, skončí stejně!“
Dav jí odpoví krvelačným zvoláním.
---
Když vrazi konečně odtáhnou do údolí, krajinou se rozprostře mrtvolné ticho.
Zůstane kamenný stůl, vychládající tělo lva, krev z rány barví srst do ruda.
Zůstane truchlící země, dvě dívky plakající v objetí.
Zůstane ledová noc, temné nebe.
A pod mořem smutku, kdesi na obzoru, zatím skrytá naděje svítání.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Dobré
Aries
Dobré
To je krásně pojatý. A jsem
strigga
To je krásně pojatý. A jsem ráda, že tu letos tu Narnii někdo takhle krásně píše, když tu není Lee :-)
Taky jsem si vzpomněla ne Lee
kytka
Taky jsem si vzpomněla ne Lee.
Taky jsem na ni myslela, její
Esti Vera
Taky jsem na ni myslela, její nepřítomnost byla jeden z důvodů, proč jsem chtěla nějakou Narnii napsat :)
Je to moc krásný a dojemný.
kytka
Je to moc krásný a dojemný. Ještěže víme, že ta naděje na konci není planá.
to je tak krásně napsaný!
Ilian
to je tak krásně napsaný!
Ach, to je krása!
ef77
Ach, to je krása!
Krásné.
Danae
krásné
Arenga
krásné
Mockrát všem děkuji za krásné
Esti Vera
Mockrát všem děkuji za krásné komentáře.