Letos ten duben vážně hrozně utekl.
Život šel dál. Chodil do školy, povídal si s kamarády (co se vrátil, mnoho jich získal, ač mu to předtím připadalo nemožné) a četl knihy. Často se u toho zasnil a vzpomínal na Fantázii.
Jednou (ani nevěděl jak) se octl znovu na půdě školy, kde to všechno začalo. Žíněnky pořád ležely tam, kam je tehdy odtahal. Usedl na ně a chvíli se díval z vikýře. Potom se zvedl a byl by šel, kdyby mu zrak najednou nepadl na knihu. Byla to ona. Popadl ji a prudce otevřel. Prázdná. Zklamaně zalistoval a tam za poslední stránkou na deskách stálo:
Vzpomínáme. Átrej
Nešlo odolat, jak se někde zmíní kniha, nedokážu ho dostat z hlavy.
(Název je jaksi pokračováním drabblete.)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Líbí, moc
Aries
Líbí, moc
Děkuju, moc. :)
Lee
Děkuju, moc. :)
Víš, že to bylo taky první,
strigga
Víš, že to bylo taky první, co mě napadlo? :) Jsem ráda, že to někdo napsal, žes to napsala ty. Nekonečný příběh si zasloužil drabble na tohle téma. :) Je to krásný.
Ty bys ho asi napsala lépe,
Lee
Ty bys ho asi napsala lépe, ale taky jsem s ním spokojená. Děkuju. :)
To je hezký! I s tím názvem!
Danae
Děkuji, od tebe komentář
Lee
Děkuji, od tebe komentář vždycky potěší. :)
Moc krásné! Ten pozdrav na
Rya
Moc krásné! Ten pozdrav na konci... ;)
Však oni se určitě ještě
Lee
Však oni se určitě ještě setkali! Děkuji. :)
ANÓ!!! <3 <3
Lejdynka
ANÓ!!! <3 <3
:)
Lee
:)