Dendrologická exkurze do mysli Bábi Zlopočasné

Lidské přesvědčení o vlastní pravdě připomíná stromy. Něčí se ohýbá jako břízka, něčí se bezdůvodně osikově třese. Něčí vyvrátí jen vichřice – i s kořeny daného člověka.
Sebejistota Esme Zlopočasné byla mimořádně tvrdý, staletý dub, který pevně stojí navzdory válkám, úmyslům pošetilých bouří i naivních farmářů, a na své pozici nehodlá nic měnit. Ne že by se na něm nikdy nevyskytl červík pochybností, nicméně jeho život býval... velice krátký.

„Neodbočila jsem špatně. Když člověk nejde po... správné cestě, ještě to neznamená, že se ztratil,“ ucedila Bábi.
Stařenka Oggová zavrtěla hlavou. Ještě navíc to umí podat tak, že ji lidi nadšeně citují.