Ztraceni v cizím vesmíru, část 1
Toto je úvod niekoľkodielnej minisérie, ktorú sa pokúsim postupne uverejniť
v nasledujúcich dňoch (buď každý deň alebo s malými prestávkami, podľa okolností).
Tardis divoce házelo časovým vírem, zatímco se Dvanáctý pevně držel řídící konzole, blikající všemi barvami. Kontrolky bzučely a naměřené údaje se mu vůbec nelíbily.
„Abnormální výkyvy interdimenzionální energie… narušené hranice Prázdnoty?!“
Doktor přemýšlel. „Reality se otřásají. Hrozí zhroucení časoprostorových struktur.
Ať jde o cokoli, zašlo to příliš daleko.“
Napříč vesmíry řádily bouře chaosu, ukryté na nejhlubší subempirické úrovni. Jejich účinky pociťovaly na vlastní kůži. Pán času slábl, štíty Tardis skřípaly od námahy…
a pak náhle všechno ztichlo. Tardis zvolnila. Chaos ustoupil, ale ne docela. Konzole ukázala tři formy života, vymrštěné trhlinami do jeho vesmíru.
„Ještě to tady chybělo, nechtění návštěvníci.“
Tému som sa pokúsil zakomponovať do vykreslenia atmosféry, poukázať na gradáciu.
Nie som veľmi zbehlý v problematike fungovania dimenzií vo svete Pána Času, takže som voľne pracoval s informáciami, objavenými na fandomoch. Pojmy Prázdnota či dimenzionálna energia sú oficiálnou súčasťou seriálu (odkazujú tiež na rôzne audioknihy či komiksy), ale to, čo sa s nimi v tejto scéne deje, je už moja vlastná predstava. Ospravedlňujem sa preto skalným fanúšikom (ktorým som však aj, aspoň čo sa týka seriálu od roku 2005 – neskôr plánujem aj classic) Doktora, ak som v tomto smere písal veci mimo reálií.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
podle mě je teda atmosféra
Aries
podle mě je teda atmosféra naprosto přesná, skvěle se povedla. Dvanáctého doktora jsem měla ráda, dokud ho nezabil scénárista, tak se těším, co bude dál