Opět letní odpoledne a pravděpodobně i večer, kdesi nad, v a možná i pod okupovanou Francií.
1942
"Mločí oko pro krysí srst. Maria šla do ráje a havran pravil 'Nikdy víc!'"
"Kecáš!"
"Viděl jsem to na vlastní oči!"
"No to si mě zorej a vosej kvítkama!"
V éteru se rozezněl smích.
"Promiňte, pánofé..."
"Hansi! Zdravím!"
"Něco feselého?"
"No... víš o tom velitelství na zámečku?"
"Jistěše fím. Himmelherrgott, nechtěli byste tam něco...?"
"Tak to bude veselé i pro tebe."
"Ja?"
"Vzbouřili se jim tam vojáci. Nevím proč, natolik německy neumím. Vtrhli dovnitř a vyházeli velení z oken."
"Nu..."
"Počkej... velení dopadlo do sena. Takže vojáci je dovlekli na věž a vyhodili z půdy."
"Und?"
"Pod věží je hnojiště."
Mločí voko!
Apatyka
Mločí voko! Ďábelský easter egg. A vůbec je to skvělé.
(^U^)
Dain
Jo, měla by z toho být rozhlasová hra :-)
Ja!
Kleio
Ja!