Každý rok v tento den přesně o půlnoci táhli přes Prahu. Byla to velkolepá podívaná. Poprvé jsem se tam ocitl víceméně náhodou, šel jsem vyvenčit svého varana a on mě sem zavedl. V ulicích byly shromážděné celé davy a s napjatým očekáváním vzhlížely k obloze. Byla to nádhera, opravdu. Jako by nad námi prolétal celý noční oceán. Malé rybky, odsud sotva viditelné, se hemžily mezi obrovskými těly velryb, které z tohoto pohledu působily jako takové menší planety. Žraloci sebou graciézně mrskaly. Z ploutví toho zástupu na nás pršela slaná voda. Okolo mě pobíhaly děti, olizovaly si ruce a smály se.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit