Očima nepřítele

Když stanul na palubě Stelly, mihl se Girardovi ve tváři vítězoslavný úsměv. Malá, neohrabaná šalupa mu zatopila víc, než by čekal. A teď ji měl konečně v hrsti.
Jeho muži zatlačili zbytek posádky na záď. Otrhaní námořníci v košilích rudých od krve a černých střelným prachem, se seskupili kolem svých důstojníků v posledním zoufalém odporu. Girardův zrak padl na kapitána. Hubený mladík v uniformě, která jistě zažila lepší časy, stejně jako jeho muži připomínal spíš strašáka do zelí, než důstojníka. V očích však měl odhodlání nevzdat se až do konce.
Bylo na čase těm hastrošům ukázat, že konec právě přišel.