Vrany poskakovaly na poli, zobali vsechno, co jim pod zobak prislo, prejidali se k prasknuti. Jenze stacilo aby trochu zafoukal vitr a vrany zacali zbesile vyletavat do vzduchu, protoze to na pole vzdycky vstoupili Strasakovi, Petr a Pája.
Ti dva zazacali vzdycky rozhanet ptaky ze sveho pole vsim co bylo po ruce. Vrany se obcas branily, pokrikovali a dorazely, ale moc techto dvou nepremohly.
Az do jednoho podzimniho dne, bylo zrovna po bource. Zafoukal vitr, Petr se zase rozrehtal jako obvykle, ale stejne tak ryhle utichl. Jeho chudak zena lezela polamana u jeho nohou se vsemi cinkatkami rozhozenymi okolo sebe.
Nahrazuji páteční drabble "Slaměný vdovec"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit