Trpaslík až ke stropu!

Nacházíme se v horách Beraní hlavy, hluboko pod zemí, v zlatém trpasličím dole, na křižovatce mezi štolou č. osm a devět. Trpasličí tunely jsou ponořené do naprosté tmy, trpaslíci ale vidí ve tmě...
Většina z nich.
Šachtou č. osm se k nám blíží kroky, slyšíme nápěv jakési písničky. Po chvíli rozeznáváme slova: "Zlato, zlato, zlato...", ozývá se nejméně z pěti hrdel. Pozorný posluchač by zaznamenal, že jeden hlas je o trochu silnější, jako by rezonoval v hrudníku větším, než je u běžného trpaslíka obvyklé. Když skupinka došla na křižovatku, ozvala se krátká rána.
"Au!".
"Ále sakryš. Karotko, pozor na hlavu."