Jarní

Země zvedala hlavu. S ní se napřimovali i pošlapaní lidé.
Ne na dlouho. Brzy se opět sehnou.
Tentokrát k práci.
Bylo potřeba obdělat půdu, postarat se o chléb.
A doufat, že nepřijde další katastrofa.
Někteří už začínali věřit, že je tenhle kout světa prokletý.
Ale tentokrát bylo vše jakési... radostnější. Nadějnější.
Jako by ve vzduchu byla cítit změna.
Jako by jejich kraj získal zvláštní ochranu.
Tentokrát budou opravdu sklízet to, co zasejí.
Tentokrát nově narozená zvířata přežijí do dalšího jara.
Tentokrát bude po dlouhé době zase dostatek jídla pro všechny.
Tentokrát nad nimi někdo bdí.
Někdo se o ně stará.