Nenáviděné svátky

„Ha, Ivan! Přišel nečekán…“ Bože! Měli bychom si spolu něco vyjasnit. Zase pitomý Vánoce, zase Mrazík. Jediný pozitivum je volno. Jenže to už se z roztrhané oblohy sypalo to bílý svinstvo a já věděl, že mi šichta zese brzo začne. V telce Nasťa s košíkem pletení. Ta snad imponuje leda kolegům silničářům. V tu chvíli mě na tu idylku popadl vztek. Otočil jsem se jako na obtlíku a popadl první, co mi přišlo pod ruku. Žalud. Mrsknul jsem ho proti tý užvaněný krychli. Zaprskala a zhasla. Tu máš, Marfuše! Abys věděla, že tebe vážně nechce nikdo za ženu, ha, ha.