Mrazík

Fandom: alternativní Mrazík
Poznámka: Při vymýšlení jsem se velmi bavila. Doufám, že je to vidět :).
„Musíme si to vyjasnit,“ řekl Ivan. „Chceš, abych si vzal volno od zkrášlování své nádherné tváře -“ dramatická pauza „- a šel s košíkem do lesa pro... Pro co?“
„Pro krychle. Budu péct geometrický koláč a poslední tvary došly včera,“ špitla Nastěnka.
Listí se doslova sypalo ze stromů, na zemi se válel žalud ne nepodobný všem svým žaludovitým kolegům. Roztrhané pásy modré mlhy korzovaly po růžové obloze.
Ivan se zamyslel. V posledním roce myslel daleko rychleji než dříve.
„Tak dobře, Nasťo, ale jenom proto, že tě mám tak rád.“
Vrhl na ni zářivý americký úsměv, zamrkal, otočil se na obrtlíku a odcupital.

„Ha, Ivan! Přišel nečekán…“ Bože! Měli bychom si spolu něco vyjasnit. Zase pitomý Vánoce, zase Mrazík. Jediný pozitivum je volno. Jenže to už se z roztrhané oblohy sypalo to bílý svinstvo a já věděl, že mi šichta zese brzo začne. V telce Nasťa s košíkem pletení. Ta snad imponuje leda kolegům silničářům. V tu chvíli mě na tu idylku popadl vztek. Otočil jsem se jako na obtlíku a popadl první, co mi přišlo pod ruku. Žalud. Mrsknul jsem ho proti tý užvaněný krychli. Zaprskala a zhasla. Tu máš, Marfuše! Abys věděla, že tebe vážně nechce nikdo za ženu, ha, ha.

Baba Jaga zašívala nahrubo své roztrhané punčochy. Vtom se chaloupka otočila na kuří nožce jako na obrtlíku.
Musím si vyjasnit, co se děje, pomyslela si. Otevřela dveře, s košíkem na šití v ruce. Á! Ivan – přichází nepozván!
„Chaloupko, k lesu vchodem, k Ivanovi zády!“ zavelela.
Jenže jak se chaloupka zprudka otočila, upustila Baba košík. A už se to sypalo ven – nitě, jehly, krabička na špendlíky ve tvaru krychle a nakonec jeden dubový žalud – všechno Ivanovi na hlavu. Tomu nebylo zrovna volno po takovém útoku.
„Počkej, Babo, zavolám svým kolegům! Vyprášíme ti kožich!“
Už se chtěl jen prát. Na Nastěnku zapomněl.