Pracovní jaro

Začínalo jaro. Hezké počasí přímo vybízelo k cestování a já místo toho trávila svůj čas u počítače a hromady papírů. Termíny, termíny, neustále něco hořelo a já měla chuť všechno zmačkat do kuličky a odhodit do odpadkového koše. Jenže jsem natolik zodpovědná, že jsem to neudělala. A těšila se, až bude všechna práce hotová a já si dopřeju nějaký zasloužený výlet. Ideálně na konec světa, kde mě žádné papíry ani podobné věci nedohoní, bez přístupu k telefonu, počítače, jen sluníčko, moře, písek, dobré jídlo a pohoda. A tak jsem v duchu prosila, prosím, pane, pošlete mě na konec světa. Hned.