Hlubší zamyšlení nad genetickým materiálem (a jeho kvalitou), z něhož vznikají příběhy, odhaluje jistou anomálii, která však plně odpovídá použité analogii. Totiž i příběh, který prakticky postrádá potenciál stát se byť jen ucházejícím (jeho rodiči jsou klišé a neoriginalita), může překročit vlastní stín. Jakkoli je geneticky zrůdou, může mu být za určitých okolností (klíčová bude zřejmě genialita autora, ale i otevřená mysl čtenáře a možná i skutečnost, že mezi předky každého klišé se najde skvělý příběh) dovoleno stát se součástí vybrané ligy výjimečných. Je třeba podotknout rovněž to, že i ten nejhorší příběh může být navzdory svému očividnému postižení milován.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Opět souhlas
Aries
Opět souhlas
Sakra, tohle je moc zajímavá
Esclarte
Sakra, tohle je moc zajímavá úvaha. Teď budu horečnatě přemejšlt a hledat příklady (nebo protipříklady).
Ale dá se říct s hajným, Kubou a Ančem, že když pámbu dopustí, i motyka spustí.
To se ví!
Rya
To se ví!
"mezi předky každého klišé se
Danae
"mezi předky každého klišé se najde skvělý příběh" neboli každé slušnější klišé má pradědečka archetypa ;)
Zase jednou paráda!
Kvalitní materiál, ta tvoje
Lejdynka
Kvalitní materiál, ta tvoje úvaha!
Pod poslední větu bych se bohužel/bohudík? podepsala.
A pradědeček archetyp je dokonalá myšlenka!