Vášeň pod hladinou

Ponořili se současně. Bílá pěna je vášnivě objala. Jejich nádherná těla osvětlila matná záře planktónu.
Kličkovala před ním, vzdalovala se a zase na něj oddaně čekala. Zkoušela, zda je trpělivý, zdatný a silný, takový, jakého si vysnila.
On, posedlý láskou, ji následoval. Následoval by ji třeba až na konec světa. Až do hlubiny mořské, až k hladině vodní.
Stůj, lásko, a poznej nečekané hlubiny vášně! Splyň se mnou a buďme jedinou bytostí!
Otočila se a v jejích očích četl souhlas.
Ostré zuby cvakly a přeseknutá ryba se propadla do dvou zubatých tlam. Poté, co vyhověli volání rodu, dostali totiž hlad.