Dlouho jsem váhala, zda do eknihy zařadím tohle drabble nebo drabble o netopýří porodnosti. Porodnost vyhrála, ale na tuhle drobnůstku jsem velmi hrdá. Spojuje hned tři moje lásky - zpěv, fyziku a netopýry :)
Končil srpen, bylo krásně a hrdličky netopýra zval ku lásce hlas.
To znamená, že jsem se usadil v nejlepším pokoji svého bejváku, vystrčil hlavu ven a spustil.
Můj dvouletý spolubydlící, dříve periferní bicáček, má pokoj o trochu menší s otvorem na druhou stranu.
Ne že bychom si konkurovali - na to už máme dohodnutá pravidla. Takhle ale máme za prvé lepší pokrytí prostoru a za druhé se jeho postpubertální mečení nemísí s mým perfektním hlasem.
Blížilo se hejno samic.
Spustili jsme oba nejsilnějším hlasem.
Propojily se do dokonalého koncertu, zesílily se navzájem, rozechvěly naši budku.
Vzápětí díky rezonanci upadla přední stěna.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit