Zmizení po francouzsku

Po obědě procházka, léčebné účinky čerstvého vzduchu a rodícího se šmaku osobní automobilové dopravy a tak dále a tak podobně. Mládí na promenádě.
Judita umně vedla útok na odemčení tragického životního osudu obou džentlmenů a Konstantin Alexejevič, sevřený úzkostí a obrněný rostoucí nechutí ke společnosti lidí, si přál, aby byla jeho existence zapomenuta. Cítil, že na to po téměř dvou hodinách má právo – už měl být dávno v kanceláři! (Netušil, nebožák, že je mu přáno z vyšších míst.)
„Mes dames, excusez-nous,“ zastavil tirádu impertinentních dotazů Antoine.
Konstantin zbystřil.
„Mám tady s... kolegou obchodní schůzku.“
Vděčnost nabrala prakticky erotických výšin.