Syrská válka se táhne už více než dvě léta. Padly tisíce obětí. Padají vzpomínky na období míru, kdy město Damašek vzkvétalo a jeho lidé spolu žili ve vzájemné úctě a toleranci. Historicky to bylo jedno z nejklidnějších a nejbezpečnějších míst Středního východu, kde spolu křesťané a muslimové klidně popíjeli kávu. Dnes se ti místní, kterým ještě zbylo trochu rozumu v hlavě a naděje v srdci, modlí, aby válka skončila dřív, než z jejich domova zbyde jen popel.
Na světě existuje velmi málo míst, kde jsem nebyl, a všechna – ať už byla sebekrásnější nebo přívětivá – v žádném jsem si nedovedl představit svůj život.
Až do chvíle, kdy jsme v roce 2010 navštívili Sýrii.
Bůh byl mým svědkem, když moje srdce explodovalo a těch tisíc kousků zasypalo Damašek. Staré, velkolepé město, zaváté horkým pískem a sálavé čistým, slunečním žárem. Nádherné a dechberoucí.
Uvědomil jsem si, že Londýn už navždy bude „tím druhým“.
Teď je rok 2013 a BBC mi ukazuje, jak moje město umírá v plamenech. Kousky svého srdce sbírám z popela a chci to pochopit.
Modlím se.
Pláču.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Smutné, ale moc krásně
kytka
Smutné, ale moc krásně napsané.
Krásný.
Zuzka
Krásný.
Já se tam už nějakou dobu chtěla podívat. Strašně mě mrzí, že jsem to nestihla.
Moc dobré!
Rya
Moc dobré!
Krásnosmutné. Modleme se za
Lee
Krásnosmutné. Modleme se za Sýrii.
Moc pěkné drabble. Srdce se
Aplír
Moc pěkné drabble. Srdce se svírá smutkem a bezmocí.