Žádná ženská v celém vesmíru nenadělala tolik řečí jako Magali.
„Stála jsem tři hodiny ve frontě.“
„Zas nejde proud.“
„Kdy konečně spravíš to kolo?“
„Nieves chtěla celých deset pesos za dva zelené banány.“
„Je vedro.“
„Kdybys byl předloni využil to pozvání od švagra…“
Před měsícem Magali utekla se sousedem do Miami.
Srpek měsíce plul jako lodička mezi jiskřícími hvězdami a cvrčkové na listech mangovníku zběsile řvali.
José se zhoupnul v křesle, potáhl z cigára, a když hvízdl na kolemjdoucí mulatku, znělo to jen maličko smutně.
Snad se Magali daří na opačném konci vesmíru dobře. On už si vybral svoji konečnou.
Pěkné.
Pěkné.
Pro psaní komentářů se přihlašte
So, 2011-04-02 16:16 — Aries
dík
dík
Pro psaní komentářů se přihlašte
So, 2011-04-02 18:21 — angie77
Moc pěkný
Mám pro Kubu slabost a tahle stoslůvka mi tamní atmosféru tak nádherně připomněla. Jsem dojatá...
Pro psaní komentářů se přihlašte
So, 2011-04-02 18:26 — Aries
Gracias
Já celkem poctivě dělím svoje sympatie mezi Josého a Magali :-)
Pro psaní komentářů se přihlašte
So, 2011-04-02 20:14 — angie77
De nada
Tak Magali chápu, ale José je mi přece jen sympatičtější :-)
Pro psaní komentářů se přihlašte
Ne, 2011-04-03 14:33 — Danae
Nikdy jsem tam nebyla - a
Nikdy jsem tam nebyla - a jako bych tam teď byla. Z rodné hroudy se těžko odchází. I když je tam smutno.
Pro psaní komentářů se přihlašte
Ne, 2011-04-03 19:09 — Aries
Je to tak, děkuju
Je to tak, děkuju
Pro psaní komentářů se přihlašte
Ne, 2011-04-03 17:32 — Arengil
:)
úplně to vidím :))
Pro psaní komentářů se přihlašte
Ne, 2011-04-03 19:09 — Aries
:-))
:-))
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit