Pretty Woman

Vivian se zamyká za dveřmi koupelny. Jedná rychle. Vysypat, rozdělit, šňupnout. Naučenými pohyby všechno sklidit do nenápadné kabelky, zběžný pohled do zrcadla. Všechno cajk, jsi kočka, Vivian, a sbalila jsi pracháče.
O dva dny později se v boční uličce opřená o zeď vybavuje s Juanem a Pedrem, předává drobné sáčky a fasuje prachy. Nesahat, za to se taky platí, pánové. Polovinu výnosu předat Kit a pak se rychle vrátit k Edwardovi. Kdyby ji načapal s koksem, vyhodil by ji z auta.
Vivian byla na dně. Producentka prohlásila, že takové lůze by divák nepřál happy end. A kokain vyměnila za jahody.

Dvě kočky se jedné noci setkaly na střechách města.
„Mám tu schůzku,“ mňoukla jedna.
„Já taky,“ na to druhá.
Připlachtil netopýr. Skryl první kočku pod křídla, ta vypískla: „To je strýček!“ a zmizela se zavířením křídel.
Druhého večera tam druhá kočka už byla. I s kocourem, který jí zrovna předával zakousnutou myš a klubíčko vlny. Když přišla první kočka, odkráčel.
„Tohle byl zase můj strýček.“
První kočka si prohlížela tlapky, jako by se k něčemu odhodlávala: „On to včera nebyl můj strýček.“
„Žádný muž není. Ať už se tváří jako netopýr, kocour, nesmrtelný upír nebo milionář,“ vysvětlila jí druhá zkušeně.