Mís plný stůl!
Zlatavá tekutina prolétla... čímsi, tělem, nebo jak tomu měl říkat, a rozlila se po podlaze.
„Dobrý, co?“ vykřikl kostlivec.
„Teď ty,“ přisunul Viktorovi mrtvý Bonaparte rundu, zatímco si šavlí rovnal nakřivo posazený klobouk.
„Nezapomeňte něco přikousnout, už se to nese!" zvolal hostinský.
„Já myslel," šeptal mladík, přičemž si bedlivě prohlížel nahnilou švestku, „že mrtví jsou... no, že mrtví nejedí. A neslaví,“ dodal zmateně.
„Proč by nemohli? Člověk jí, aby se udržel naživu, ale především mu chutná a smrt neznamená, že ho ta chuť opouští,“ odvětila Emily.
Její nechápavý úsměv ho odzbrojil.
„A do druhý nožky!“ ozvalo se burácivě za nimi.
- Číst dál
- 5 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit