Jethro Tull

Nechtěl se zamilovat. Mermomocí se tomu bránil, bylo by to pro něj podobně potupné a nepříjemné, jako když by jel na drogách. Ty by nikdy nezkusil, a stejné tabu pro něj bylo, aby se zamiloval do někoho z kapely. A stejně se přistihl, že se tak stalo. Na zkouškách z něj nemohl spustit oči, jak roztomile stál, když hrál, jak mu ze začátku stydlivě uhýbal pohledem, a nejvíc, jak opatrně oproti němu hrál na flétnu. Byli opravdu jako oheň a voda.
Ian seděl na schodech a kouřil už třetí cigaretu. Možná by chtěl vědět, že Martin byl na tom stejně.

“Iane?” Podíval se na něj Martin.
“Proč by ne? Hodí se to k melodii”, řekl Ian.
“Ne, já chápu, že se snažíš, ale dneska ti to moc nejde”.
Ian se podíval na Martina, pak zpátky na papír. Vzal kytaru, zahrál riff a pár následujících akordů.
“No, it would be awful to shame just the writers
of cheap romantic novels,
Old women bought them from the homeless,
you can see over their shoulders.
So I plead, I need you to read a book
that follows a tangled thread
Something you've never read
and it makes you believe that Mary Sue’s dead”.

“Tak si trhni, Micku”, zařval Ian. V místnosti se rozhostilo ticho.
“Naser si Iane”, odpověděl mu stejným tónem kytarista a odešel ze zkušebny. Clive a Glenn jen nechápavě koukali. Byla pravda, že si Mick a Ian moc nesedli, ale ještě nikdy se nestalo něco takového.
“Zkoušejte dál, hned jsem zpátky”, zvedl se Ian klidně. Mick seděl na chodbě na zemi a pokuřoval. Ian si přisedl.
“Chceš odejít, Micku?” Zeptal se Ian.
“Jo, už mi vážně lezete všichni na nervy. Já to chci prostě hrát jinak”, vysvětlil.
“Dobře, tak zítra už nemusíš chodit”, řekl Ian a vrátil se zpět do zkušebny.

Seděli u Iana na zahradě, u sebe kytaru, ale celou dobu ji měli opřenou o stůl. První kdo promluvil byl Ian.
“Martine, víš, chtěl jsem tě o něco poprosit”, odmlčel se na chvíli, napil se vody a pokračoval,” nechtěl by sis se mnou ještě někdy zahrát?” Martin přemýšlel a tak Ian dodal:” Bylo by to zase jako dřív, fanoušci by byli nadšení!”
“No, upřímně nevím, Iane”, Martin se na něj podíval,”Nevím, jestli se mi s tebou chce ještě hrát”.
“Tak aspoň teď”, řekl a podal mu kytaru.
“Běž pryč Iane”, odstrčil ho Martin. Nemyslel to ale tak, usmál se.