Čtyři z tanku a pes

A potom Šarik vytáhl z prádelního koše ponožku a dál se na útěk. Pradlena za ním běžela a nadávala, ale s pouhýma dvěma nohama čtyřnohého psa nedohonila. Nakonec doběhl až do ležení ke své posádce. 

"No ukaž co to máš? Dej to sem!" vzal mu Jenda jeho drahocenný úlovek.

"Hele, ponožka! Nějaká modrá se sovou?" podíval se na ni Gustlík 

"Jseš slepej? Ta je očividně černá!" nakoukl Gřeš. "A ta sova taky vypadá divně..."

"To není sova, to jsou dvě písmena! A ne ledajaká, jsou to dvě S!" zděsil se Jenda.

"No fuj, ta je nějaká esesácká! Radši ji zahoďme!"

Měli jste jako malí rádi seriál Čtyři z tanku a pes? Pokud ano, potěším vás, jelikož osádka tanku 102 se vrací, tentokrát s téměř nemožným úkolem, který není pro žádná béčka. Tak jim držte palce!
Seriál zde

Osádka tanku vešla do hospody U Šípků, ztrápená neúspěchem. Ale co nevidí! Za jedním stolem sedí chlap bez čepice a solí vodu rybě!
"Nejste náhodu navigátor?" zadoufal Jenda.
"To tedy jsem!" odpověděl voják.
"Tak my kvůli vám dobýváme pevnost a vy si sedíte tady?!" hekl Gustlík.
"Já tady ověřoval správnost mapy, ta hospoda na ní byla zakreslená. A když jsem tenkrát poprvé viděl generála, bylo jasné, že nemyslí křoví! Tady je pěkně..."
"A co ta ryba?"
"Té se tu také líbí."
"To se mi ulevilo, že vás máme! Pojďte do ležení."
"Myslíte? Mně totiž velitel tenkrát říkal, abych se nevracel!"

Vtrhli jsme do administrativní budovy. Uvnitř byl jen velitel. Vyskočil a začal utíkat.
"Šariku, vem si ho!" křikl Jenda.
Pár skoků a seděl jsem vítězoslavně na Němcovi.
"Der Schweinehund!" zaklel Germán.
"Jaký prasopes?!" naštval se za mě Gustlík. "Ty seš tady jedinej prasák. Válíš se před nepřítelem v prachu."
"Zahákl jsem se za hákový kříž, jinak bych opravdu neupadl!" obhajoval se Němec.
"To je jedno. Kde je ten chlap s rybou?!"
"Toho sem Maul ještě nepřivezl, posílal jsem mu vzkaz do mrtvé schránky."
"No nazdar! My kvůli němu dobudeme pevnost a on si tu není! Kde ho budem honit teď?"

U brány Häuschenu zastavil Maulův tank: "Pusťte nás dovnitř, máme důležité zprávy!"
Brána se otevřela, tank vjel dovnitř.
Najednou se na kopci objevil Jacek: "Chlapííí, guláš každýmu, kdo zběhne do polský armády!" zařval a zalehnul. Věděl proč.
Než se Němci vzpamatovali, vtrhl do dvora Zrzek. Dva výstřely z děl srovnaly se zemí střílny. Kulometná salva podsekla anténu. Ozvalo se zapísknutí, signál pro Veverku. Skrz sklad munice do bunkru projel vozík s pěti kily tritolu. Ozval se výbuch a bylo konečně dobojováno.
Naše posádka nemarnila čas. Tomáš odváděl zajatce do sklepa a zbytek lidí se vrhl zachránit navigátora z jeho vězení.

"Tak takhle vypadá!" nakukoval opatrně do pevnosti z kopce dalekohledem Jenda. "Jacek se vyzná. Pevný plot s bránou, za ní bunkr. Samozřejmě má střílny jen naproti bráně, od Němců nemůžete čekat nějaké myslitelské výkony. Hele, anténa. Tu jim sestřelíme jako první, aby si nezavolali posily. Támhle je opravdu sklad munice. A úplně vzadu v lomu je ten dům, kde mu zatmívají rozum!"
"Myslíš tam, kde ho drží?" zeptal se Gřeš.
"Jo, a nejspíš ho vyslýchají. Tam musíme vlítnout, popadnout ho a rychle vypadnout." odpověděl Jenda.
"Dobře, myslím že naše taktika vyjde." řekl Gustlík. "Všichni na svá místa, jdeme na to."

"Potřebujeme plán útoku." pronesl Jenda. "Jak asi ta pevnost v kamenolomu vypadá?"
"Jednoduše, úplně v rohu vzadu sklad munice, jako v každém lomu, pravděpodobně doplněný kolejemi pro zásobování. Na druhém konci bude administrativní budova, tam určitě vězní navigátora. A uprostřed bude bunkr, spojený kolejemi se skladem. Ale prvně musíme překonat bránu v plotu. Věřte mi, kamenolomy jsou všude stejný." odpověděl Jacek.
"Jak to víš?!" vytřeštil oči Gustlík.
"Já v jednom pracoval. Pak přišli Poláci a vzali mě k ženistům. Asi tenkrát všichni trpěli kolektivní hluchotou, jinak by slyšeli, že řvu, že k ženistům nechci, protože nejsem střelmistr, ale noční hlídač."

"Je to špatný, nechytli jsme ho po cestě, budem muset do Häuschenu." lezl z tanku Jenda. "A s jednou neúplnou posádkou. Počítejte se mnou. Nikdo nemůže obstarávat dvě pozice. Jeden řidič, to bude Gustlík. Jeden radista, musíme se při tom domlouvat, ne? To zvládne Boguslaw. A jeden střelec, nejspíš Veverka. A tu čtvrtou pozici šetříme pro navigátora. Jenže on by se nám někdo hodil už teď." dumal Jenda.
Gustlík rozložil mapu.
"Oběd!" přerušil poradu Jacek.
"Koukněte, co mám!" vytáhl Tomáš tři konzervy. "Mám kompoty. Meruňkový, třešňový a broskvový! Ty první, Jendo, jakou chceš příchuť?"
"Hm, dal bych si tu čtvrtou..."

"Myslíš, Gustlíku, že navigátora najdeme v tom Häuschenu ještě živého?" ptal se nedůvěřivě Tomáš.
"Určitě, je na tu svou rybu děsnej cíťa. Solil jí vodu, přebíral korýše od řas, teď určitě půjde pomalu a opatrně, aby moc nešplouchal a ta ryba nedostala mořskou - co to kecám, suchozemskou - nemoc." odpověděl Gustlík, ale pro jistotu přidal plyn. "Takže přijedeme ještě dřív, než ho začnou vyslýchat."
"Stejně by bylo lepší chytit ho, než tam dojde."
"Taky bych ho radši odchytil cestou, než bych dobýval pevnost. Já to ještě nedělal." přizvukoval Jacek. "Máte s tím zkušenosti aspoň vy?... Au! Snad jsem toho tolik neřek!"