Šťěpán Kopřiva - Asfalt

"Upálil jsi brýlemi šest mravenců,

Utrhal křídla dvěma mouchám,

a kolik si snědl šun-

Škrabej se!" zahleděl se na mě přes pergamen ďábel.

"Ale-"

"To je málo!" Rozžhavil oči do ruda, "ta pokožka půjde dolů celá!“ vycenil zuby.

Otevřené rány svědily, pálily, při sebemenším pohnutí...

Bolestí jsem byl na pokraji šílenství.

A tohle je teprve první okruh, vnuknul mi myšlenku. Co tě asi čeká v těch dalších osmi?...

Roztřásl jsem se a rozbrečel.

Ale v sebepoškozování jsem nepřestal, pod hrozbou jsem si manicky drásal své tělo hruběji.

"Z něčeho ten povrch tady bejt musí," dodal ďábel jakoby k někomu imaginárnímu.

Je to jako ve snu. Jako ve snu sleduje A-Yao jak omotává svou ruku kolem rukojeti.
Tasí meč.
Naskočí na čepel, zavrávorá (na jednu nekonečně dlouhou sekundu to vypadá, že spadne), ale udrží se.
Začne pomalu stoupat.

***

Lan WangJi pokračuje cestou ke Qinghe a kráčí vpředu. Wei WuXian se pohupuje na hřbetě osla. Chenqing protáčí mezi prsty. Lan XiChen v jednu chvíli zvedá zrak k obloze. Zahlédne letícího kultivátora.

***

A-Yao konečně zaostří na podivnou trojici. Co dělá ZeWu-Jun tady? Nakloní se blíž a ztratí rovnováhu. Jeho pád zastaví až kmen borovice, tak-tak že se na něj nenabodne jako na kopí.