Zákony genetiky bývají neúprosné a Mycroft vám o tom může vyprávět.

Je to jako podívat se do zrcadla a vidět v něm tu horší stránku.
Jako uzřít sám sebe na zčeřené hladině jezera.
Zahlédnout se na krátký okamžik ve výkladní skříni obchodu s žertovnými předměty.
Vidět se přes počmáraný staniol.
Pohlédnout si do očí skrz popraskané sklo.
Víte, že je to celé špatně, ale uvědomujete si, že s tím nemůžete nic udělat.
Rodiče se otiskují do svých ratolestí podle nějakého neznámého klíče, který nemáte šanci dopředu odhalit.
„Mycrofte, podej mi mobil,“ řekla matka uprostřed večeře, kdy se z jejího kabátu ozval tón příchozí zprávy.
Dal jsem jí telefon do ruky.
Nepoděkovala.