Hořká vůně sladkých mandlí

Jeden z těch dnů, znáš je, budoucnost jak černá díra, od rána ti třeští hlava a navíc prší. Smutek přichází a zalízá pod kůži. Celej svět zešedne, jídlo ztratí veškerou chuť a spánek nepřichází. Začneš si zlehounka pohrávat s tou myšlenkou. Je lákavá. Přemýšlíš o otevřených oknech, o lécích, o žiletkách. Všechno je to jenom jako. Zatím.
A pak zalezeš do té cukrárny na rohu, dáš si horký kafe černý jako noc a marcipánovou růži. Trháš plátek po plátku, vdechuješ vůni mandlí, první kousky chutnají hořce, ale s každým dalším je svět barevnější. A je to zase v pořádku. Zatím.