Na průzkumu

Kutr se ztěžka plavil podél pobřeží k jihovýchodu. Trápil ho nestálý vítr. Plachta často zůstala jen bezvládně viset a námořníci se museli chopit vesel.
K večeru vytáhli člun na břeh v nevelké zátočině. Zatímco dvojice kadetů se přela nad měřeními uplynulého dne, bocman s dvěma námořníky se vydal pro dřevo. Netroufali si tábořit na dosah džungle bez ohně. Stíny se rychle dloužily.
Když se slunce dotklo západu, vrátil se bocman sám.
„Měli bychom přesunout tábor, pane,“ oznámil staršímu z kadetů. Hardy zvedl hlavu od deníku.
„Z jakého důvodu?“
„Je tu bažina. To není dobré. Poslal jsem chlapce najít lepší místo.“