Predchádza.
„Poďme.“
„Pán Holmes,“ opáčil Beckett, „neprenecháte radšej tú takpovediac fyzickú časť pátrania mladším?“
Odfrkol som si. „Než sa niekam dopátrajú, budú takí starí, ako dnes ja.“
Watson zaváhal. „Holmes… povážte, ako je to dávno, čo ste odišli! Veď vtedy fungovali len tri linky metra! Viem, že ste poznali celé mesto ako svoje dlane – no dnes je plné zákutí, kde sa stratíte, či nebodaj narazíte na nemilé prekvapenie.“
Bolelo ma priznať to, no mal nepochybne pravdu. Bombardovanie v roku 1915 kde-tu prepísalo mapy. Stačilo sledovať automobily v uliciach, aby som si uvedomil, že známy londýnsky vzduch sa vznáša nad odcudzeným mestom.
Drabble chce byť zo sveta poviedky Neila Gaimana The Case of Death and Honey.
Nasleduje.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak to je další do oblíbených
Aries
Tak to je další do oblíbených. Tam je toho zas tolik, nostalgie, rezignace, fascinace...
Teší ma, že sa páči.
BC_Brynn
Teší ma, že sa páči.
To mi zas niekto krásne trafil tému.
Já si snad budu muset přečíst
Rya
Já si snad budu muset přečíst i tu povídku! To naznačené pozadí je lákavé.
Vrelo odporúčam. Gaiman je
BC_Brynn
Vrelo odporúčam. Gaiman je veľmi šikovný všeobecne, ale obzvlášť jeho Holmesovské poviedky sú absolútne virtuózne.
Ty hlášky, a to hmatatelné
neviathiel
Ty hlášky, a to hmatatelné pozadí!
Než sa niekam dopátrajú, budú
Melosira
Než sa niekam dopátrajú, budú takí starí, ako dnes ja. - :-))) To se mi moc líbí.