Ranní káva

Dopíjím kávu první,
do práce chci se dát.
Únavo, už si trhni!
Proč se mi chce spát?
Už piju hrnek druhý,
mělo by být už líp.
Však pod očima kruhy
a v mysli žádný vtip.
Násilně zvládnu kávu třetí,
začínám zradu tušit.
Chutná to jak moč skřetí,
kdo mohl boudu ušít?
Porce kávy čtvrtá,
tohle si žádá vysvětlení.
Hlavou mi jaksi vrtá,
proč výsledek tu vidět není?
"Chtěla jsem jen ověřit,
zda placebo zabere.
Kávu bez kofeinu uvařit,
jestli i ta tě probere."
A tak moje drahá žena,
po svém ranním pokusu,
leží k spánku uložena
v zahradě u krokusu.