Buď vůle Tvá

Byl jsem stvořen z hlíny. Hlínou jsem byl a hlínou bych zůstal, nebýt Hrnčíře, jenž nicotě vtiskl duši a přetvořil tak představu ve skutečnost.
Země mě brzy opět pohltí. Džbán praskne a pokud byl prázdný, zbude jen prázdnota.
Na změnu tvaru ještě není pozdě, dokud nebudu vložen do plamene. Pak mě přebytečné dutiny roztrhají na kusy. Chtěl bych se změnit. Ale samotnému se mi to nikdy nepodaří.
Často pátrám, zda na sobě neobjevím Hrnčířův podpis, abych měl jistotu, že Hrnčíř není pouhou smyšlenkou, dílem mé fantazie. Jenomže ho nenacházím – možná proto, že žádný podpis neexistuje.
Třeba jsem tím podpisem já.