Nepamatuje si, co bylo předtím.
Vzpomíná si na svět až od té chvíle, kdy ho spláchla velká vlna. Kutálela jím přes pláž a na moře, šedá a bílá jako on sám. Hrabal se na vzduch, kašlal a prskal. Mokrý kožich ho táhl dolů. Ale nakonec ucítil pod nohama pohybující se kamínky.
Vylezl kousek od hromádky šatů.
Patřila chlapci s hojivýma rukama. Anzelmovi.
Chlapec z něj vymačkal vodu, vrátil mu dech. Později mu nosil kousky masa a hráli si spolu. To byl pro Barnabáše život. Pes potřebuje k někomu patřit.
Takže když pro chlapce přijela dračí loďka, Barnabáš neváhal a naskočil.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ta je moc pěkná. Ba dokonce
mila_jj
Ta je moc pěkná. Ba dokonce není depresivní. :-D
Když nepočítáme jedno topící
ioannina
Když nepočítáme jedno topící se štěně v úvodu. ;o)
Moc hezké drabble. Zachráněný
Profesor
Moc hezké drabble. Zachráněný psík je miloučký.
Jo, ráda píšu zvířata a
ioannina
Jo, ráda píšu zvířata a oživlý věci. :-)
A na oplátku
zana
A na oplátku pes potom chlapce zachránil mnohokrát. A chlapec zase jeho....
Tak. A určitě jsme ještě
ioannina
Tak. A určitě jsme ještě neviděli všecky ty případy.