DMD č. 27. pro 27. 4. 2014. Téma: Proč tam stojí tamta pumpa?

Bratři a sestry, chápu, že přežívat v tomhle městě je někdy tak těžkej úděl, že byste mnohem snadněji dobyli Jericho. Nebo se utkali s Goliášem. Taky si občas přeju, aby mě radši spolkla velryba. Nebo aby na mě spadl mlýnskej kámen.
A pak si vzpomenu na Joba. Když to vydržel on, vydržím to taky. A vy to taky nějak překousnete.
Uznejte, už jsme zažili horší věci než to, že z nás šerif ustavil domobranu.
Takže teď vám názorně předvedu, jak se zachází s touhle pumpovací brokovnicí, kterou mi sem bratr Samuel postavil.
Bůh s námi.
A děti schovejte do lavic.

Azirafal na otázku nervózně zamrkal: „Ještě to mi připomínej!“
„Copak, něco nepříjemného?“
„Pamatuješ to slavný »Buď pumpa uprostřed vod a odděluj vody od vod!«?“
„Jasně, u toho byli všichni.“
„No tak právě tahle pumpa je oddělovala.“
Crowley se zamračil: „Jak to, oddělovala?“
„To je právě to, přece jsem je nemohl poslat ven bez kapky pitné vody...“
„Voda, oheň... Tos je teda zásobil. Alespoň že země a vzduch tady zůstaly.“
Dlouhé, významné mlčení.
„No,“ začal Azirafal potichu, „když už o tom mluvíš...“
Jeho hlas se postupně vytrácel do padajícího deště.
A Crowley si opět uvědomil, že jeho přítel je nenapravitelný romantik.

„Takhle přece noční obloha nevypadá. Ty žluté koule? Ta chaluha tam vlevo?"
„Trapné."
Procházeli dále galerií a v každém sále je vždy něco zaujalo, tak se jich ostatní návštěvníci galerie začali stranit.
Došli do místnosti, která byla zcela prázdná, až na velkou pumpu, postavenou těsně mimo střed místnosti.
"A tohle bude co?" zeptal se první.
"Mohla by to být alegorie na ropný vrt a umístění určitě signalizuje nerovnoměrné rozmístění zdrojů fosilních paliv."
"Nebo je to symbol oázy a ukojení žízně, po dlouhé cestě." navrhl třetí.
"To jsem měli dát lavičku..." zakňoural první.
...
"A tenhle nahej chlap znamená co?"
"Asi provokace."

"Kterej zmrd zasranej postavil tu podělanou pumpu na tak zhovadile postavil. Co to mohlo bejt za čůráka!" Vkulhal do lokálu Kruege. Dopotácel se k nejbližšímu stolu a svalil se na něj.
"Člověk se chce votočit za pěknou kostí a narazí do podělaný pumpy. Mi ta noha snad upadne," láteřil dál zatímco si sundaval botu.
"No super, urvanej nehet až na maso. Kurva, se na to vyseru. Dostat toho hajzla pod ruku," pěnil dál.
"Kruege, ta pumpa tam stojí z jednoho specifického důvodu. A to," začal mu klidně vysvětlovat Maller, ale byl rychle přerušen.
"Na to ti seru, přines mi pivo."

Ze stěhování na venkov měl Richard radost, příroda, čerstvý vzduch, pracovat může i dálkově z domu... Koupil si chalupu, starší, ale udržovanou, chtělo to jen pár úprav. Například odstranit přebytečné krámy ze dvora, nechápal, proč původní majitel třeba tu pumpu neodvezl do sběru už dávno, ale za dva dny měl dvůr vyklizený.
Ovšem jednoho dne ráno - tma. Jak ho informoval soused, v noci silný vítr poškodil vedení, holt větrný kraj, to se stavá často. Jen při bodrém poplácání po rameni, že baterku a svíčky mu soused půjčí a vodu si přece načerpá ze studny pumpou, mu ztuhl úsměv na tváři.

Mnich si povzdechl, když u pumpy zahlédl skupinku dětí. Jakže to Roniel říkal, zvědavé?
Děti si ho všimly a věnovaly mu tázavý pohled. Všichni znali hlavní studnu na dvoře, o téhle se nevědělo. A obvykle ani nemluvilo.
Chvíli měl chuť děti jen zahnat, ale pak si znovu povzdechl. „Bereme odtud speciální vodu.“
„Pro Roniela?“ A tohle věděly jak?
Přikývl.
„Ale pořád se neprobírá.“
„Tak to má být.“
„Co se mu stalo? Co udělal?“
„Probral Uta. Narrgha.“
Najednou před nimi nedokázal mlčet. „A na nás teď je Uta přesvědčit, ať bojuje s námi.“ Další povzdech. „Aby pokud možno nebyli další Terilové…“

„Něco mi tu nehraje…“ zamyšleně se rozhlížela po okolí a snažila se spatřit příčinu způsobující varovné vřískání jejího instinktu. Už nějakou dobu se tu šířil nebezpečně vystupující kult, jehož jednu z tajných buněk právě hledali. Jenže tady bylo jen pár domů a stará pumpa na vodu. Když na ni spočinula pohledem, zarazila se.
„Hele, není tu skalní podloží?“
„To je,“ přikývl trpaslík.
„A myslíš, že se tu dá narazit na podzemní vodu?“
„Fárej sto padesát metrů a možná,“ odhadl odborník a už mu došlo, na co narážela. Došlapal až k pumpě a odtlačil betonový blok, který odhalil vstup do podzemí.

"Strýčku Owene? Proč tam stojí ta pumpa?"
Owen Lars zaváhal a pohlédl na svého sedmiletého synovce, který ho pozoroval se zvědavýma modrýma očima.
"Luku, už jsem ti několikrát říkal, že to není pumpa, ale sběrač vlhkosti."
"Ale proč ho nepoužíváme? Není to zbytečná ztráta vody?"
"Tenhle sběrač je moc daleko od naší farmy... Nechci, abyste tam ty nebo tvoje teta chodili, je to jasné?"
"Ale proč?" trval na svém Luke.
Owen si povzdechl. "Dříve jsme tenhle sběrač používali... Tvoje babička tam každé ráno chodila. Ale jednou, když se odtud vracela, jí chytli Píseční lidé. Už se nevrátila živá. Proto, Luku."

"Tatí, a proč tam stojí ta pumpa?" ozvalo se dětským žvatláním. Děvčátko přitom ukazovalo na nedalekou pumpu.
Otec nasucho polkl.
Toho se děsil.
Vlastně to byla jeho noční můra.
Jediná otázka. Horší než vysvětlování rození dětí a podobně.
Co jí na to měl říci?
Že o tu pumpu bojovalo mnoho vojáků a na té zemi bylo prolito mnoho krve?
Že veškerý materiál byl vykoupen krví nebohých otroků?
Že na vyčerpání zemřelo několik koní?
Co jí na to měl říci?!
Smutná to věc, když vaše dcera ve všem potřebuje krev. A války.
A ta pumpu tam stála prostě jen kvůli vodě.

První Mezihvědná Čerpací měla skrze zmapovaná souhvězdí rozeseté pobočky s pravidelností, že by se Galaktické Bankomaty mohly stydět. Všechna mezihvězdná plavidla dávno přešla na sebepohánějící jaderné pohony a na pumpách se čerpaly akorát zásoby spolu s čisticími prostředky a strojovými oleji.
Když jsme přistáli na Nestonu, zapomenuté hvězdičce na okraji Železného mračna, naskytl se nám pohled na rozpadající se vyřazené stojany na Stres, palivo našich dědečků.
"To musely být časy," povzdechla jsem si.
"Buď ráda, že se na naší lodi nemusíme potýkat s emočními mraky," oponoval poručík.
"Jádro je méně vypočítavé, ale zamořuje planety podobně," odpověděla jsem z ochranného obleku.