DMD č. 15 pro 15.4.2010. Téma: Muž přes palubu

Poznámka: Můj srdcový fandom. Těm, kteří ho znají a mají rádi aspoň tak jako já, posílám virtuální objetí.
Tit, je pro Tebe. Opožděně přeji krásné narozeniny.
_____________________________________________________________________
„A taky vás mám od všech moc pozdravovat,“ řekla Titty.
Kapitán Flint si všiml, že ji ty roky skoro nezměnily. Jen vlasy měla kratší.
„Chtěli přijet, ale znáte to, moc práce...“ A lhala pořád stejně mizerně.
Ticho, co nastalo, jako by skřípalo nehty po tabuli.
Hausbót se mírně zakolébal.
„Slyšela jsem, že na Ostrově Divokých koček udělali...“ začala téměř šeptem.
„Jo, kemp.“
Sevřela ucho kabelky, až jí zbělaly klouby prstů.
„Chceš se tam zajet podívat, Titty?“
Dlouhou dobu mlčela a potom pomalu zavrtěla hlavou.
Zůstali tedy na lodi, ale oba cítili, že svým rozhodnutím hodili přes palubu něco velice důležitého.

Poznámka: Ospravedlňujem sa všetkým Slovákom, pokiaľ to nie je celkom gramaticky správne, i keď Word robil, čo mohol ;-)
Nie je to moja materčina, ale nemôžem si pomôcť, dnes vládzem rozmýšľať iba po slovensky. Prosto priveľa čítam. Jimmi vie.
Prežil mnoho zlých okamžikov, tento by však mohol byť ich kráľom. Chcelo sa mu kričať, prečo mu to urobil, prečo ho len tak hodil cez palubu, no bolo by to zbytočné.
Veľmi skoro sa naučil, že nie je len tak obyčajné dieťa. Že mu jeho život tak celkom nepatrí. Že je Chlapec–ktorý–musí–vykonať–správnu–vec. Stratil všetko, najme ilúzie, zrútil sa za svojho piedestálu naivných istôt, no napriek tomu to nebolo ľahšie. Nechcel zomrieť.
A predsa stále kráčal ďalej, i keď sa mu triasli kolená.
A predsa to bol on – Draco Malfoy – kto otvoril dvere na Astronomickú vežu.

Fandom: Bible. Teda...
I zavolal Hospodin velikým hlasem: Dagu!
I řekl Dag: Zde jsem.
I řekl Hospodin: Hle, tebe jsem si vyvolil. Vypluj do vod Joppe a vyhledej loď. Sešlu na ni velikou bouři a donutím námořníky, aby z paluby svrhli muže. Ty pak otevřeš tlamu svou a pozřeš jej tak, abys jej neusmrtil. Třetí den jej pak vyvrhneš na břeh ninivský.
I řekl Dag: Jak se to stane, ó Pane? Vždyť nic, co do mého nitra vejde, nepřežije.
I řekl Hospodin: Mocná ruka Panovníka Hospodina to učiní. A o tvé poslušnosti, která předčila poslušnost synů lidských, se bude psáti v Knize Kytovcově.

Probudil se s třeštící hlavou. V mysli se mu pomalu, nejistě skládaly události předchozího večera. Ta holka se nezdá. První dojem u ní sakra klame. Žádná rozmazlená slečinka. A chlastat umí, že by většina jeho posádky zbledla závistí.
Blaženě se protáhl. Ležela hned vedle něj. Ve spánku vypadala tak bezbranně... V srdci cítil něco, co už tam dlouho nebylo.
"Jacku?" zachraptěla.
"Dáš si něco k pití?"
"Rum?!?" vyprskla zděšeně.
"Včera Ti chutnal," ohradil se dotčeně.
"Potřebovala jsem zvednout náladu."
"Je krásný den. A doušek rumu ho ještě vylepší."
"Krásný den? Jacku, nezapomněl jsi, co se stalo? Hodili nás přes palubu..."

Amidala, královna Naboo, povstala.
Rozhlédla se Senátem.
„Navrhuji hlasovat o nedůvěře Nejvyššímu kancléři Valorumovi!“
První muž Galaktické republiky vytřeštil oči.
Zato senátor Palpatin se usmál.
Amidala, ta roztomilá naivka, udělala přesně to, co potřeboval.
Další hlasování bylo jednoznačné.
Dojatý Palpatin přijímal gratulace.
Setkal se i s Bailem Organou, senátorem za Alderaan.
„Gratuluji k vítězství,“ řekl Organa chladně.
Ruku Palpatinovi nepodal.
„Jak překvapivé zvolení,“ rozplýval se novopečený kancléř.
„Stejně jako odvolání Valoruma,“ odtušil Organa.
„Jako jediný jste se zdržel hlasování,“ zamyšleně poznamenal Palpatin.
„Nikdy bych nehodil přítele přes palubu.“
„Umím ocenit věrnost,“ zaslzel kancléř. „Alderaan si mou pozorností může být jistý.“

fandom: Zápas s nebem (J.M.Troska)
Loď připravená ke startu…
„Turniket je vzduchotěsný.“
Buch.
„Tento stroj činí chemicky a vlivem statické elektřiny vodní zásobu nevyčerpatelnou.“
Buch.
„Dva metry krychlové stlačeného vzduchu - ve vesmíru budete moci i větrat.“
Buch.
„Přistáli jsme na kometě.“
„Jestlipak je venku dýchatelný vzduch? Hned to zjistím; pootevru okno.“
Buch. Mňau…
Být lodní kočkou vzdělanou v přírodních vědách je v tomto příběhu prokletí.
„Přistání se nezdařilo; ztroskotali jsme! Opusťte loď!“
Astra klesala do hlubin.
Po chvíli Habakuk vylezl ze svého úkrytu a slastně se protáhl.
Konečně klid.
Jídla, pití, vzduchu i energie měl na několik kočičích životů. A výhled taky nebyl špatný.
Rybičky…
---------------------------------------------------
Poznámka pod čarou: To máš za to, Trosko, že jsi při ztroskotání Astry na Habakuka úplně zapomněl a pak to doháněl v retrospektivě na začátku další kapitoly, kdy jsi ho z nedostatku soudnosti a ze své pohodlnosti nechal utopit.
A taky za ty šílený seky snad ve všech oborech, do kterých jsi se ve své knize pustil - od A (architektura) až po... Ž, sicě mě nic nenapadá, ale na něco bych přišla! Třeba... železářství! Tak.

fandom: odhalíte v posledních větách
varování: možná nepochopíte pointu, protože fandom. a protože jsem byla mimo. tak trochu.
věnování: pro Kleio a Dangie
poznámka: Název jsem si vypůjčila z knihy R.Adamse.
Stál na zádi. Ještě rozeznával nehybné postavy na písečném břehu.
Srdce ho bolelo jako nikdy.
Na slzy však bude čas později.
Ačkoli...
Kdyby se teď vrhl přes zábradlí do moře, žádné později by nepřišlo.
Muž přes palubu! volali by, a těmi výkřiky uráželi jeho rod.
Nakonec by ho nechali utopit.
Zachvěl se. Nedokáže to.
Snad alespoň ve městě měst naleznu vhodnou vrahovu čepel. Tam se vždy najde ruka, ochotna bodnout vyvrhele.
K nohám se mu přitulila lodní kočka.
Vycítila jeho bolest.
Tebe v Rhíminee dozajista čeká lepší osud, než mne, pomyslel si, když k ní bezmyšlenkovitě přiklekl.
Jakoby se usmála.
fandom: Nightrunners

Poznámka: no slash! ;)
Co bych za to dal, abych byl zase maličkým medvídětem. Vešel bych se do skořápky a našel pomoc u trpasličích pirátů.
Místo toho jsem nedaleko maelströmu, žraloci hladově krouží kolem.
Moloch se nade mnou tyčí do nebes, černý jak noc a stejně tak děsivý.
Přece neobětuji svůj dvanáctý život tak lehce! Modrý medvěd se nevzdává. Teď jen, jak z téhle šlamastiky…
Žraločí ploutvičky se stahují jako bouřkové mraky. Inu, není nazbyt, sbohem, drahé životy…
Lano!
Vytahuji se nahoru. Když už jsem skoro na palubě, uslyším trollí smích. Lano povoluje a padám k hladině. Už zase.
Nikdy, nikdy nevěřte horským trollům!

„Hijóóó... koník vraný!“
„Sedíš na jeleňovi!“ upozornil Siriusa Remus.
„Héééj, jeleň... hybaj!“ popchol ho nohami. Jeleň sa o to pokúsil. Nohy sa preplietli, sťažka udržal rovnováhu.
„Tuším sa hýbe,“ híkal Peter.
Sirius zoskočil a plesol jeleňa po zadku: „Tak bež, chlapče...“
Jeleň spravil dva kroky vpravo, štyri vľavo, jeden neistý dopredu. Chodník mu bol úzky. Následne sa už pokúšal vyslobodiť si parohy z hustého kríka. Nešlo to...
„Jeleň cez palubu...“ uškrnul sa Remus.
„Jeleň cez palubu!!!“ Sirius to potreboval vykričať do sveta. Jeleň si konečne uvedomil, že sa môže aj premeniť.
„Už vám verím... po štyroch to ide ešte horšie...“

poznámka: nejsem odborník, prosím proto skutečné znalce o shovívavost zejména co se týče technických záležitostí
USS Enterprise klidně plula nekonečným hvězdným prostorem. Běžná, skoro nezáživná mise. Až na drobné výpadky počítače. Scottyho to znepokojilo. Pokus o sabotáž? Ohlásil záležitost kapitánu Kirkovi a ten nařídil okamžité pátrání po neznámém záškodníkovi. Záškodník byl zjevně amatér, neboť byl záhy odhalen. Nehodlal se však vzdát a začala honička po celé Enterprise. Zanedlouho byl zahnán do nejspodnějšího podpalubí, kde se zabarikádoval a snažil se otevřít průchod do další části lodi.
„Ne, tam ne!“ vykřikl varovně Scotty, ale bylo pozdě. Otvor se otevřel a záškodník zmizel.
„Muž přes palubu, kapitáne,“ ohlásil o pár chvil později lakonicky komandér Spock. „Spletl si průchod.“