DMD Bonus č. 6 pro 23. 4. 2017.

"Ták maminko, tady máte toho svého krasavce!"
"Vždyť to je holka!"
"Ále prosimvás, jen jsme vám ho rovnou trochu vylepšili, byl takovej neforemnej, buclatej. No řekněte sama, ty lícní kosti, ten pas, doktor Vyžlátko se předved! A vy byste se sebou taky měla něco udělat," vytahuje injekci s botoxem "aby se vás to vaše mimi neleklo, až se vzbudí!"
"No, mně zrovna nějak není dobře, paní doktorko, píchá mě v břiše. Tady…"
(mávne rukou) "No jo, sestřičky říkaly, kolik vody jste vyžahla po porodu, to se nedivte! Odteď jen trochu vodečky a vatový tampon, a budete zase jako tahle jehlička!"

Vlajka schlíple klesla.
„Váš meč,“ ucedila Frances k Jaubertovi. Neochotně jí podal rukojeť.
„Odveďte ho.“
Vzpouzejícího se Jauberta se chopil pár námořníků. Popostrčili ho k ostatním zajatcům. Nedbali na jeho zlostné pohledy.
Překročila zlámané ráhno. Zmoženě se opřela o stěžeň. Trosky zdobeného zábradlí se mísily s cáry lanoví. Do nosu ji udeřila vůně sladkého pečiva. Jeho zbytky jí ležely u nohou. Odstrčila je špičkou střevíce. Dlaní si otřela obličej. Pohledem našla Sullivana.
„Madam, jste...“
Rukáv měla roztržený. Vlhká skvrna se vpíjela do sukna.
„Na tom nezáleží.“
Ovázala ránu šátkem.
„Ještě se musíme vypořádat s nimi,“ kývla hlavou směrem k člunům.

„Harry musí být ten, kdo zabije Voldemorta,“ vysvětloval klidně Brumbál.
„Ale co když to nedokáže?“ zapochyboval Severus.
„Měl bys v toho chlapce chovat trochu důvěry, nemyslíš?“ usmál se starší čaroděj záhadně.
„Důvěra je pro pošetilé hloupé Nebelvíry. Potřebujeme nějaký plán B,“ nesouhlasil bradavický profesor.
„Ale já jsem Nebelvír. A věřím, že to Harry dokáže,“ pravil kouzelník klidně, ale s jistotou v hlase.
Lektvarista si odfrkl.
„Co ode mě chceš, Severusi? Nemůžu ti slíbit, že vyhrajeme, to snad víš.“
„Chci, aby měl Potter reálnou šanci.“
„Tak ho uč. Obranu, formule, nitrobranu. Dej nám naději.“
Severus nerad prohrával. A tak ho učil.