Star Wars

Přišlo to jako rána z čistého nebe. Tak rychle, tak bolestivě. Cítil smrt každého z Jediů. Náhle ucítil přímé ohrožení své osoby. Aktivoval svůj světelný meč, vyskočil a jedním tahem sťal trooperům jejich hlavy. Zrovna se nacházel na Kashyyyku. Tarfful a Chewbacca se rozhodli ochránit ho a vzít do bezpečí.
„Sbohem, Tarffule. Sbohem, Chewbacco. Stýskat bude se mi.“
Nasedl do modulu a bylo mu jasné, že za svou záchranu nezaplatí ničím jiným, než kontaktem s okolním světem. Bude se muset navždy skrývat a doufat, že některý z mistrů nebo rytířů Jedi přežil a dokáže ho vyhledat v soustavě na Dagobahu.

Velitel zelené letky povstaleckých A-wingů neměl u Endoru svůj den.
Marně nalétával do nejprudších bojů, avšak úspěch slavili jiní.
Pohlédl ven z kokpitu.
Imperiální vlajková loď Executor se nevzrušeně vznášela stranou hlavního dění.
Majestátní, neporazitelná.
Naprosto sebejistá.
Pilot se rozhodl ve zlomku vteřiny.
Otočil stroj.
Navedl A-wing do kolizního kurzu s řídicí věží Executoru.
Avšak protiletecká obrana nezaváhala.
Poškozený stroj začal rotovat.
Pilot ucítil v ústech krev.
Přemohl krutou bolest.
Srovnal klikatý kurz.
Náraz, exploze.
Hořící A-wing prolétl můstkem.
Pilot zemřel, pozřen ohněm.
Doslova se vypařil.
Zničil nepřítele, bezpochyby dopomohl k vítězství.
S tím pocitem umíral.
Konečně prožil nekonečné štěstí.

Jejich souboj již nebyl jen o zničení toho druhého. To Luke vycítil. Vader měl v plánu i něco jiného. Pomalu začal cítit, že opuštění mistra Yody na Dagobahu bylo opravdu předčasné. Jeho trénink zdaleka nebyl u konce. Měl nad ním velkou převahu, přesto se zdálo, že jejich souboj nikdy neskončí.
Temný lord chtěl učinit zásadní odhalení. Doufal, že ho tím rozhodí a poté získá na temnou stranu Síly. Bude toužit po moci a ovládnou spolu celou galaxii. Bok po boku.
Když Luke padl na kolena, nezbývalo nic jiného, než mu odhalit pravdu, jenž v sobě nosil: ,,Luku, jsem tvůj otec!"

„Tady skrývat naše stověžaté město Otoh Gunga. Já Vás tam vzít.“ Řekl Jar-Jar.
Obi-wan s Qui-gonem si nasadili dýchací přístroje a skočili do vody. Doplavali k bráně přijímacího sálu. Prošli membránou a dočkali se přívětivého uvítání. Strážní gungani na ně namířili kopí a odvedli je do trůnního sálu. Na trůně seděl vládce vodního lidu Rugor Nass. Když uviděl Jar-Jara, rozhněval se.
„Ty si myslet, že když tvůj tatíček George Binks vážený občan, ty sem přijít kdy chceš, i po tom, co být vykázaný?!“ Typicky zakýval hlavou, až mu lítaly sliny od pusy.
„Jednou mě doženeš k sebevraždě, jako svého otce!“

Stovky, tisíce, možná milióny věží.
Některé stály dosud hrdě vztyčené,
jiné dávno přemohl čas.
Čas a války, které se světovládným Coruscantem přehnaly.
Impozantní ruiny halil nalzlátlý opar.
Objímal opuštěné trosky, na nichž hodovala nenasytná ústa věčnosti.
Kdysi se městem proháněly rychlé spídry i těžkopádné náklaďaky.
Nyní do vzdušných ulic vstoupilo usebrané ticho.
Stíny rozpadlých věží se prodlužovaly.
Nadcházel soumrak.
Kdysi ty věže bývaly pojmem.
Kde byly ruce, které je postavily?
Kde byli ti, kdo psali jejich historii?
Stateční Jediové a proradní Sithové.
Bojovníci i běžní občané.
Zůstaly jen stíny v podvečerním šeru.
Nekonečný šepot nesmrtelných duší.
A dávno zapomenuté příběhy.

,,Máš roztrhané pyžamo." řekl Ivan. ,, To není pyžamo, ale overal pod brnění." odvětil stormtrooper. ,,Než nastoupíš zpět do služby, měl by sis vyjasnit věci doma. Do té doby máš volno. Kolegům to prozatím neřeknu. V té helmě máš hlavu jak žalud." zasmál se Ivan a odešel. Stormtrooper osaměl. Všechno se na něj poslední dobou sypalo. Za vším se otáčel jak krychle na obrtlíku. Manželku a děti jsem naposledy viděl před měsícem. Čekám, že mi každou chvíli přijde žádost o rozvod. Já pak budu žebrák s košíkem, protože jestli ztratím práci nebudu mít na výživné, natož na bydlení nebo jídlo.

Mladí padawani netrpělivě čekali před učebnou svého mistra. Netušili, co mají od nového předmětu nazvaného Křížem krážem galaxií čekat. Dveře se odemknuly na minutu přesně a učni se začali hrnout do místnosti. Sedli si kolem kulatého stolu, který byl určen k promítání hologramů. Mistr Kit Fisto se postavil do čela místnosti a zapnul hologram. Nad stolem se objevila mapa celé galaxie. Nautolan začal studentům podrobně popisovat různé planety, jejich umístění v galaxii, klimatické podmínky a rasy, které na dané planetě žijí. O každé planetě se dozvěděli spoustu zajímavostí. Nejvíce je zaujala planeta Hoth, o které věděli pouze odkud vane vítr.

„Napřed Darth Maul, teď hrabě Dooku,“ odpočítával Mistr Windu.
„Sithové vždy dva jsou. Ne víc, ne míň. Učedníci zemřeli. Kdo Mistrem byl, my nevíme.“
Yoda zelené oči k budově Republikového senátu stočil.
Obočí svraštil, špičaté uši nastražil.
Poslední dobou se tím směrem často díval.
Proč ale Senát mysl jeho vábil?
„Mistra musíme vypátrat, než najde nového učedníka,“ pokračoval Windu.
„On v Senátu jest, tím jsem si jist.“
„V Senátu?“ zapochyboval Windu.
Yoda zelenou hubinku zkřivil: „Senát pelechem Temné Síly jest.
Z baráku toho proud zatuchlé moci vane. Doupě Sithů my provětrat musíme.“
Windu pokrčil rameny.
Uvěřit Yodovi se dosud zdráhal.

Obloha se měla každou chvíli vyjasnit. Nejčernější mraky již byly roztrhané a začínalo lehce vykukovat slunce. Ewokové měli volno. Kdo ví, co měli tito medvídci s hlavou jako žalud v plánu. Ewok Ivan šel s košíkem ve tvaru krychle do hlubokého lesa. Měl radost z čerstvého vzduchu, volného dne a z vůně lesních květin. Točil se jak na obrtlíku. Napadlo ho, že kolegům vezme nějaké lesní plody, co cestou nasbírá. Celé odpoledne se potuloval lesem a čistil svou mysl od pracovního stresu. Při cestě zpět bohužel zakopl a už se to sypalo… Jeho antistresová procházka byla totálně na dvě věci.

Když jí přivezli, již na tom nebyla vůbec dobře. Vysílením zesláblá a na její tváři bylo vidět, že se pomalu vzdává naděje i vůle žít a přežít.
Obi-Wan nemohl toto Anakinovi jen tak odpustit přestože kodex Jediů takové chování nedovoloval. Věděl, že za nějakou chvíli se s tím smíří, přijme to jako fakt, ale přesto mu to bude chvilku trvat.
Přecházel po místnosti tam a zase zpět. Čekal na zprávu od lékařských droidů jak na tom Padmé je. Když se otevřeli dveře objevil se droid a řekl: „Nepřežila, ztratila vůli žít.“ Polknul, v puse mu zůstala jen hořká chuť cyankál.