Star Wars

„Velitel Jarjerrod žádá o prodloužení termínu,“ stěžoval si císař. „Druhá Hvězda smrti nebude dokončena podle plánu.“
Byl velmi zklamán.
Tetelil se blahem při pomyšlení, jak se povstalecká chátra usmaží zaživa.
A teď, zase zdržení.
Vader pokrčil rameny.
O projektu Hvězdy smrti si od jisté doby myslel své.
Dvakrát do stejné řeky, a tak dále …
Ovšem líného velitele by si s chutí podal.
„Napíšu Jarjerrodovi osobní dopis,“ prohlásil pomstychtivě císař.
Vzal do ruky datapad, ale co napsal, zase smazal.
Odhodil datapad na stůl.
Jízlivě se usmál: „Pošlu Jarjerrodovi tebe, Lorde Vadere. Ty už najdeš způsob, jak mu dodat tu správnou motivaci.“

Poslední kolo.
Únava byla znát na hráčích i kibicích.
Han Solo nebyl zrovna mistrem sabbacu, ale tenhle turnaj rozehrál fakt dobře.
Jenom neudělat chybu.
Ani mrknutím oka nedat najevo, co se mu honí hlavou.
„Vyložte karty,“ přikázal šéf turnaje.
Han se usmál koutkem úst.
Pomalu rozložil karty na stůl.
Měl čistý sabbac.
Lando Calrissian praštil kartami o stůl: „Sakra! Brácho, je tvoje …“
Han se ušklíbl. Mrkl na loď, kterou právě vyhrál.
Millenium Falcon, starej votřískanej křáp, co musel pamatovat zrod vesmíru.
Ale co, třeba mu někdy k něčemu bude.
Nemusí pršet, stačí, když kape. Co je doma, to se počítá.

Velkoadmirál Thrawn je geniální stratég.
Z uměleckého díla dokáže vyčíst taktiku protivníka.
Avšak nyní byl s rozumem v koncích.
„Nikdy se nepodřídíme Impériu,“ usmála se sebevědomě královna Sen’tharu. „Na památku, pro vás,“ podala Thrawnovi sošku malého bůžka.
Velkoadmirálovi se zablýsklo v očích, zdvořile se uklonil.
Roztomilá hračka.
Bůžek se usmíval či mračil. Špičatá ouška sklápěl, jazýček plazil.
Buclatou ručkou hrozil.
Náladu svého majitele gesty napodoboval.
Thrawn se uzavřel v pracovně na vlajkové lodi.
Celého hodiny nevycházel.
Kdyby velkoadmirála někdo spatřil, usoudil by, že se zbláznil.
Na bůžka pošklebky dělal.
O den později byl Sen’thar poražen.
Maličký bůžek se vítězně usmíval.

„Pokud neochráníme zásobovací konvoje … “ Darth Vader zmlkl uprostřed věty.
Dveře komnaty se otevřely, sloužící přinesli imperátorovi večeři.
Vader se chtěl s úklonou odporoučet, ale to už Palpatin, špičku jazyka mírně vyplazenou, nabral lžící nudlovou polévku.
Vrásčitá tvář vládce galaxie se stáhla hlubokým soustředěním. Žlutá očka zasvítila. Třesoucí se rukou nesl lžíci k ústům.
Vadera jako by přimrazili.
Navzdory elektronicky řízenému respirátoru zatajil dech.
Zaujat tou neuvěřitelnou scénou, nedokázal odejít.
Palpatin natěšeně pootevřel ústa. Roztřeseně naklonil lžíci.
Vader jemným dotykem Síly pomohl starci v jeho úsilí.
Zdálo se, že společně opět zvítězí, když vtom se jedna z nudlí obratně přehoupla přes okraj lžíce. Zamířila zpět do talíře.
„Pojď sem, mrško,“ zaskřehotal Palpatin.
Chtěl neposednou výtržnici lapit.
„Mistře, ne!“ vykřikl Vader.
Císař sebou trhnul. Cípem širokého rukávu zavadil o talíř.
Vader se obětavě vrhl vpřed, přesto katastrofě zabránit nedokázal.
Co mělo přijít, bylo neodvratné.
„Podívej se, co děláš!“ zaječel císař.
Vztekle mrsknul lžící po Vaderovi.
Palpatinův věčný žák ohromeně zíral na bizarní rybníček v mistrově klíně.
„Můj pane, já … “
„Mlč, už ani slovo!“
Vader se nadechl k obhajobě.
„Ticho! Jdi mi z očí. Jsi jak malé dítě!“ zavřískal císař.
Vader se pod maskou potutelně usmál. Nevzrušeným hlasem zapředl: „Jak myslíte, můj pane … “

Zuřila bitva.
Vyčerpané posádky se střídaly u dělových věží.
Jedni bojovali, druzí obědvali.
„Co ti vadí?“ zařval povstalecký kuchař na vojáka u výdejního okénka.
„Maso je samá flaksa.“
Loď se otřásla.
„Vole, nezdržuj,“ ozvalo se z fronty.
„Musíš kousat,“ poradil kuchtík.
Přímý zásah z imperiálního křižníku.
Vřískot sirén.
Voják se nevzdával: „Kolínka jsou rozvařený … “
Kuchař neudržel rozkymácený hrnec.
„ … omáčka smrdí jak huttský lejno.“
„Co mi daj, to vařím.“
Praskot lodní konstrukce. Výzva k evakuaci.
„Ten sliz se nedá žrát.“
Kuchtík se vyzbrojil naběračkou: „Včera byly buchtičky!“ zvolil ráži nejvyšší.
Imperiální křižník vypálil plnou salvu.
Povstaleckou fregatu změnil v ohnivou kouli.

Darth Vader sledoval záblesky doznívající vesmírné bitvy.
Kradmo se k němu plížil admirál Piett.
„Admirále?!“
Vader se otočil, málem Pietta smetl.
„Pane, hlášení.“
„Hlaste jen to, co nevím!“ zaburácel Vader.
Piett vykulil oči.
Zbledl. Zrudl. Zezelenal.
Hrdlo mu sevřel neviditelný spár.
Bitva nedopadla nejlépe.
„Velmi jste mne zklamal, admirále!“
Piettovi se dýchalo stále hůř.
Už sípal hlasitěji než Vader.
Omluvy jsou marné.
Slova zbytečná.
Nezbývá než osvědčená taktika mrtvého brouka.
Zvažoval, že krovky na zem hodí, když vtom Vader zavrčel: „Nezklamte mne podruhé, admirále.“
Piett ulehčeně sledoval, jak Vader odchází.
Tohle bylo hodně zlé.
Myslel, že nastala jeho poslední hodinka.

Fandom: Star Wars (crossover "Historie")
„Kdo to je?“
„Spad mi z nebe přímo do stohu,“ vykládal sedlák.
Farář se pokřižoval, lékárník protáhl obličej.
Starosta mlčel.
Pány z městečka na francouzském venkově sevřela tíseň.
Tiše přemítali nad potlučeným chlapem v kombinéze vojáka Povstalecké aliance.
Netušili, že na opačném konci vesmíru poškozený hyperdrive poslal pilota jinam než stíhačku.
„Pane lékárníku, vezměte ho k sobě,“ rozhodl starosta.
„Divný patron,“ vykládal o pár týdnů později lékárník. „Nemluví. Zaraženě kouká. Začal kamarádit s Daguerrem.“
„S tím malířem?“ podivil se starosta.
„Kradou mi v apatyce chemikálie. Ten chlap učí Daguerra dělat takové zvláštní obrázky. Naše Madeleine je na nich jako živá.“

Padal.
Tělem narážel do stěn bezedné šachty.
Smrt byla neodvratná.
Ale on byl připraven.
Duch opustil tělo dříve, než se roztříštilo o netečný kov.
Osvobozen od hmoty překlenul prostor i čas.
V jádru galaxie, na světě jménem Byss, splynul s novým tělem.
S dávno nachystaným vlastním klonem.
Víčka zavřených očí se pohnula.
Znovuzrozený Palpatin se pousmál.
Potěšeně si prohlédl nové tělo.
Nebylo vysílenou schránkou starce.
Bylo tělem muže v plné síle.
Vstal.
Pokynul věrným, kteří přihlíželi jeho zmrtvýchvstání.
„Císař žije!“ splynulo jim ze rtů.
Připravený obnovit zdeptané Impérium.
Pomstít Vaderovu sebevražednou vzpouru.
Císař Palpatin je věčný.
Stejně jako Galaktická říše.

„Zabil jsi Padmé,“ řekl Palpatin.
„Nééé!“ zoufalý výkřik oblétl galaxii.
Ztratil vše, co miloval a ctil.
Pomohl zničit starý svět.
Prošel strašlivou proměnou.
Snažil se vzpamatovat, prohlédl si sám sebe.
Ale byl to vůbec on?
Ta sípající zrůda závislá na funkčním obleku s dýchací maskou?
Zrak není zrakem.
Chůze není chůzí.
Dech není dechem.
Bolest je všudypřítomná.
Již nikdy se nebude cítit jako člověk.
Je navždy uvězněn ve vlastním znetvořeném těle.
Ale žít prostě musí.
Anakin Skywalker je mrtvý.
Zrodil se Darth Vader.
Dveře laboratoře, kde vznikl, se otevřely.
Zaváhal, přesto se neohlédl.
Nejistě vykročil do prázdnoty své nové existence.

Coruscant byl zaraženě tichý.
Nedělním ránem to nebylo.
„Císař je mrtvý, Vader také,“ mumlal vezír Sate Pestage.
Neuvěřitelné!
Zdáli se být věční.
Ysanne Isard, ředitelka Imperiální rozvědky, pokrčila rameny: „Komu to vadí?“
„Myslel jsem, že vy a císař ...“
„Minulost. Teď jsme my dva.“
Pěstěnou rukou stiskla jeho kostnatý pařát.
V mnohém byl císařovi podobný. Ačkoli „Palpatinem“ nikdy nebude.
„Jste vládce Impéria, já jeho bezpečí,“ zašeptala. „Ochráním trůn i vás.“
„Ochránit a prahnout jsou synonyma?“ pomyslel si hořce.
Myslel na totéž, když mu kat pro velezradu lámal vaz.
Napřed její otec, teď on.
Impérium pokorně sklonilo hlavu: „Co poroučíš, má paní?“