Název: Velikonoční noc
Autor: Dangerous
Přístupnost:12+
Shrnutí: Je cosi podivného na plynutí času v Černém mlýně.
Prohlášení: tato povídka nebyla napsána za účelem zisku a postavy v ní mi nepatří
Poznámka: ještě dvě!
Odkaz: http://dangerous-dreams.dreamwidth.org/41605.html
Marta miluje logiku. Proto je její nejoblíbenější kuchařka Vaříme s Ypsilonem.
Na straně 146 byl její recept. I s obrázkem.
Takže (1/2a + 2b + 1c)/2 + ?x.
„Snadné,“ pomyslela si a pustila se do přípravy.
„Půl hrapiího vejce, dvě slzy vodníka, dráp zlatého kocoura. Přecedit na půl a přidat přiměřené množství ropušího sádla.“
Ještě jednou lahvičku protřepala a podala ji čekajícímu trpaslíkovi.
Ten lektvar vypil jedním lokem a téměř okamžitě začal růst.
Zprvu se radoval. Jen však do chvíle, kdy se jeho nová výška zastavila na třech a půl metrech.
„Tak to vidíš,“ usmála se Marta „bude to chtít změnit hodnotu X.“
Téma: Kousek nebe
Kousek nebe na tři různé způsoby.
Tonda/Krabat je snad kánon. ;)
Když si měli vybrat místo, na kterém budou o Velikonocích držet stráž, Tonda ho zavedl ke starému kříži u Černého Chlumu. Byl temný jako jeho minulost a v záři ohně vytvářel strašidelné stíny. Neviděl je však, protože slastně zavíral oči a pod víčky se mu rozzářily hvězdy.
Když na Nový rok Tondu pohřbívali, všech jedenáct mlýnských tovaryšů se shromáždilo kolem nízké hromady čerstvě naházené hlíny. Všude jinde bylo bílo a ohlušující ticho, jen zasněžené kopečky bez křížů napovídaly, kolikrát už jeden z nich musel zemřít.
Ostatní již odletěli. Jen Krabat nevzlétl zpět do oblak a v očích ho pálily slzy.
Nemůžu se dočkat, až si ke Krabatovi napíšu něco většího...
Tři roky si Krabat s Kantorkou namlouvali, že se jim žije šťastně, ačkoliv mnoho nocí neměli kde hlavu složit, mnoho dní neměli co do úst, ale jejich láska hřála, jako v Lužici mrzlo. Tři roky uběhly od doby, kdy byl Mistr na Černém mlýně konečně přemožen a mlýn lehl popelem. Tři roky trvalo, než Krabata o Velikonocích vzbudil naléhavý šepot, na čele ho pálilo dávno smazané znamení. Kmotříček volal. Krabat věděl, že jeho Kantorka zlomila prokletí všech tovaryšů ve mlýně. Bohužel také věděl, že tím porazil Mistra. Po třech letech na něj čekal nový mlýn a povinnost najít dvanáct pomocníků.
Edit: Ano, proti konci kánonu to jde naprosto úmyslně. Viz http://sosaci.net/comment/60454#comment-60454. :)
Krabat se postavil do otevřených dveří a pořádně nabral čerstvého vzduchu do plic. Ještě včera necítil nic zvláštního, dnes si byl naprosto jistý, že jaro je tady. A s jarem přijdou i spousty a spousty práce.
Zavzpomínal na roky, kdy byl v Černém mlýně jenom učedníkem. Práce byla snadná, když jí napomáhaly čáry a kouzla. Smrtí Mistra přišli všichni učni o čarodějné schopnosti, ale moc dobře si pamatovali, jak snadný byl život s nimi. Jedenáct se jich rozešlo do Lužice i do Čech, dvanáctý - Krabat - zůstal.
S milovanou Ludmilkou po boku byla totiž práce snazší než se všemi kouzly světa.
Jméno Krabatovy manželky jsem si vymyslela.
Slyšel jsem poprvé tvůj hlas, a nemohl jsem ani dýchat. Pak jsem dostal první varování. A věděl jsem, že jedné z dívek v tom temném zástupu mohu přinést smrt.
Slyšel jsem tvůj hlas podruhé, a nevěřil jsem, jak jsem mohl zapomenout. A chtěl jsem tě vidět. Stal jsem se plamenem svíce, abych v její záři zahlédl tvou tvář. Pak jsem dostal varování druhé. A pochopil jsem, že nechám-li se zaskočit, přinesu smrt sobě.
Slyšel jsem tvůj hlas potřetí. Chtěl jsem se s tebou setkat. A tys mi očistila tvář, a s ní srdce a duši.
Nebylo třeba třetího varování.
