Říjen
Předchozí: http://sosaci.net/node/28818
Aleksandr má v pokoji velké zrcadlo v těžkém rámu. Zrcadla odrazí a obrátí vše, co vidí, ale nemají paměť. To Aleksandrovo má rám odřený a popálený od kouzel a plochu křišťálově čistou. Občas v něm vidí minulost, když je zrovna Olena poblíž zrcadla.
Kdysi mu zachránila život, ale za jakou cenu? Nepamatuje si jeho jméno ani své vlastní. Nesmí se k ní přiblížit, ale musí splatit dluh. Nic menšího než život. A tak pozoruje a čeká. Nechává se vidět. Někdy na ni promluví. Ona mu někdy odpovídá.
Někdy, když zírá na svůj vlastní odraz, má chuť rozbít zrcadlo na kusy.
Další: http://sosaci.net/node/29065
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
sugestivní
sugestivní
To můžu podepsat, příběh
To můžu podepsat, příběh neznám, ale tohle mě vtáhlo. :)
Děkuji!
Děkuji!
Zrcadla jsou prostě zvláštní,
Zrcadla jsou prostě zvláštní, až nebezpečná, řekla bych. Působivé.
Díky!
Díky!
Se zrcadly je občas zábava,
Se zrcadly je občas zábava, občas je na ně potřeba dávat bacha.
Kachna.
Já jsem i minulý rok docela četl, jen ta paměť a povrchnost mi to někdy komplikuje. Ale tady snad všemu rozumím, ba snad některé nejasnosti se mi rozplétají i zpětně. Pěkné to je, zrcadlo samo o sobě je vzácný úkaz vždycky... (Třeba opravdové nic si představuji tak, když na sebe hledí dvě zrcadla.)
Zrcadlo s Aleksandrem je
Zrcadlo s Aleksandrem je děsivá představa.
On na něj není špatný pohled,
On na něj není špatný pohled, ale taky bych ho v zrcadle vidět nechtěla. Asi by mě na místě trefilo.
tak, přesně. Památný poslední
tak, přesně. Památný poslední pohled do zrcadla.