Simbaccova siréna

Simbacca přeplaval řeku, oklepal se, vyždímal dárky pro Fosh a zjišťoval, jestli kolem náhodou ještě nečíhají nějaké včely. Nezaznamenal ale jediné bzuknutí a chtěl pokračovat, jenže v tom zaslechl jiný zvuk.
Z nedaleké houštiny se linul přímo magický zpěv. Tak magický, že Simbaccu přestaly poslouchat vlastní nohy a on zamířil po hlase mezi modříny a další stromky. Nemohl si pomoct, a vlastně ani nechtěl, musel onoho tajemného zpěváka najít stůj co stůj.
Tedy ne že by zpíval nějak hezky, to ne, spíš tak nějak bručel jako když se strejda Wyrrgy po druhém malém pivu snaží rapovat, ale zpíval o čokoládě.